Archeologové nalezli stavbu starou 4 500 let. Rozsáhlý palác určený pro vládce patřil Sumerům

Projekt Dr. Sebastiena Reye probíhá od roku 2015 a je financován Getty Muzeem v Los Angeles. Archeolog věří, že má klíč k dalším cenným informacím o jedné z prvních známých civilizací a kultur celého světa. Girsu je totiž jedno z nejstarších známých měst v historii lidstva. Starověcí Sumerové vynalezli v letech 3 500–2 000 před Kristem písmo, postavili první města a byli také tvůrci prvního známého zákoníku. Co dalšího jejich civilizace skrývá?

Paláce, tabulky a boží chrám

Zmíněné město Girsu bylo prvně objeveno už před 140 lety, stalo se však rychle cílem nelegálních vykopávek a celkového rabování. Nachází se v Tello v jižním Iráku. Palác vládců objevili archeologové během dalších terénních prací v loňském roce. Současně narazili na více než 200 klínopisných tabulek, které obsahovaly hlavně administrativní záznamy městských úřadů. Současně byl také identifikován chrám sumerského boha.

Konkrétně se jednalo o Ningirsuova, jehož existence byla předtím známá jen z nápisů během prvních vykopávek tohoto města. Cesta k objevu však nebyla bez problémů. Vedoucí archeolog byl totiž opakovaně nařčen z divokých teorií a plýtvání finančními prostředky. V budoucnu by ovšem Dr. Rey rád našel chrám Gilgameše, legendárního panovníka. Staří Sumerové nejsou tak populární jako staří Egypťané nebo Řekové, význam ale mají.

Na počátku byl Sumer

Podle Dr. Timothyho Pottse, ředitele Getty Museum, „je Girsu pravděpodobně jednou z nejvýznamnějších památek na světě, ale jen málokdo o něm skutečně ví“. Projekt je následníkem původního iráckého výzkumu. Ten byl financován britskou vládou v reakci na destrukci důležitého kulturního dědictví Iráku i Sýrie, o což se postarala organizace Islámský stát. Od jeho počátku bylo pro památkovou péči vycvičeno na 70 Iráčanů.

iZdroj fotografie: Depositphotos

První nalezené hliněné cihly paláce byly objeveny v loňském roce a od té doby je střeží irácké muzeum v Bagdádu. Sumerové obývali starověké východní regiony a jsou odpovědní za mnoho technologických pokroků. Kromě vynálezu klínového písma jde také o dovednost měření času. Do Mezopotámie neboli „meziříčí“ přišli nejspíš nejpozději v roce 4 000 před Kristem. Obecně jde o jednu z nejstarších civilizací a kultur známé historie.

Technologická úroveň a první literatura

Tento národ byl civilizací průkopníků, kteří se zdokonalili v umění psaní, literatury, hymnů a také modliteb. Starověký Epos o Gilgamešovi pocházející z 2. tisíciletí před Kristem je obvykle považován za nejstarší dochované epické dílo světové literatury. Jde o pět epických skladeb, jejichž první verze pochází asi z roku 2 500 před Kristem. Dochované opisy jsou pak o cca 500 let mladší. Obdobné eposy lze najít i v dalších mytologiích Předního východu.

Postavili první známá města a stejně tak konstituovali první zákonodárství. Navíc zdokonalili některé již existující technologické postupy jako kolo, pluh a aplikaci matematiky. Pravděpodobně šlo také o první civilizaci vařící pivo. Starověké národy tento nápoj obecně považovaly za klíč ke zdravému srdci a játrům.