Archeologové našli v izraelské poušti nové důkazy o existenci vyspělé společnosti z dob biblického krále Šalamouna. A to se zdálo, že tu jsou jen tiché skály.
V údolí Timna, ve sluncem rozpálené pustině, lze při pozorném pohledu najít fakta o dávné lidské přítomnosti. Například škrábance na skalách se ukázaly být hieroglyfy o stáří přes 3 000 let. Jeskyně ve skále je zase tunelem, který dávní obyvatelé vytesali bronzovými dláty. Nejen, že to tu kdysi žilo, ale taky tu místní něco těžili a hledali. Vše, co je popsáno v liteře Starého zákona, tak rozhodně není pouhým mýtem.
Cesta na zkušenou a ložisko mědi
Když sem v roce 2009 dorazil izraelský archeolog Erez Ben-Yosef, bylo mu jen 30 a místo archeology nijak výrazně nelákalo. Není to Ježíšův Jeruzalém ani slavná citadela Masada. Timna je celkem bezvýznamná, takže sem vyslali někoho nezkušeného, nota bene s jinou kvalifikací. Ben Yosef se totiž zajímal o paleomagnetismus, tedy změny magnetického pole Země. Spolu s kolegy sem přišel zkoumat magnetický výboj z 10. století před Kristem.
Zahájili tedy vykopávky a nečekali nic zajímavého, staroegyptský chrám byl objeven už dříve. Získali ovšem nečekaná radiokarbonová data, která v Oxfordu vyvolala poplach. Timna skrývala mnohem víc, než se zdálo. Ve 30. letech sem přijel s výpravou Američan Nelson Glueck a průvodce jim dělal vůdce místních beduínů. Na archeology zapůsobil, vypadal jako vůdce armády z dob Mojžíše. Glueck místo označil za největší ložisko mědi v Arábii.
Doly krále Šalamouna
Právě zde probíhala před tisíci let jeho těžba i tavba, což potvrdilo na četné nádoby. Šlo o legendární dobu vlády nejslavnějších biblických panovníků, tedy Davida a Šalamouna. Bible ho popisuje jako nejbohatšího člověka tehdejšího světa. Chrám Páně, který nechal postavit, je krásně zdoben a to hlavně mědí. To vyžadovalo obrovské zdroje tohoto kovu. Glueck byl těmito objevy naprosto ohromen a věda nezůstávala v pozadí.
Další badatel, Rotenberg, objevil uvnitř těchto dolů nekonečné labyrinty. V 60. letech se stalo módou vyvracet nejen biblické příběhy, ale také existenci obou panovníků. Nález staroegyptského chrámu proto vědce velmi potěšil. Generace archeologů i historiků na těchto základech začala tvrdit, že celou izraelskou populaci tehdy tvořily jen beduínské kmeny. A Šalamoun s Davidem – pokud vůbec kdy žili – byli prostě jen vůdci takových tlup.
Poklad v pokoře k historii
Ben poznamenal, že archeologové pracují hlavně s tím, co existuje po stovky let. Hlavně tedy kamenné stavby a předměty domácí potřeby. A čím větší budovy, tím pokročilejší civilizace. Další vědci se přeli o to, zda sjednocené království Izrael vůbec existovalo a shodli se jen na existenci budov. Ben Yosef to považoval za chybný přístup souzení civilizace. Takoví Mongolové byli také jen nomádi, ale i tak dobyli polovinu světa.
Thomas Levy z Kalifornice uznal, že objevy dokazují biblické příběhy o rozvinutém i bohatém Spojeném království. Jde podle něj o něco, co badatelé nečekali a hlavně po tom ani nepátrali. Objev Bena Yosefa tak není argumentem pro nebo proti historické přesnosti Bible. Nutí ovšem jednotlivce přemýšlet o pravdivosti toho, čemu lidé věřili. Věda tu v zásadě překročila vlastní pravomoc, protože mnoho věcí nám může existovat přímo pod nosem.
Jaký je váš vztah k Písmu svatému?
Zdroj: Science
Technika
|
PŘEČTENÍ: 19953
Historie a kultura
|
PŘEČTENÍ: 22573
Technika
|
PŘEČTENÍ: 22464
