Zatáčky mezi lesy, horské potoky těsně pod okny vlaku a viadukty nad hlubokými údolími. Kolej izerská připomíná švýcarské horské tratě.
Když se řekne dechberoucí železniční trať, většina lidí si vybaví Alpy nebo Švýcarsko. Tunely, viadukty, hluboká údolí a hory na dosah ruky dokážou překvapit i ty, co už mají něco nacestováno. Jenže málokdo ví, že podobný zážitek nabízí i Polsko.
Kolej, která se vine krajinou jako had
A co víc, najdeme ji doslova pár kilometrů od českých hranic. Řeč je o takzvané izerské železnici, tedy trati nacházející se mezi stanicemi Jelenia Góra a Szklarska Poręba. Pro Čechy je to ideální tip na jednodenní výlet. Objevíte se přitom bez dlouhého plánování, bez drahých lístků a bez davů, které tak důvěrně (leckdy až příliš) známe z oblíbených alpských letovisek.
Dostanete víc, než čekáte
Izerská trať patří k nejvýše položeným a zároveň nejmalebnějším železničním linkám v Polsku. Vede přes Góry Izerskie na polsko-českém pomezí a nabízí dechberoucí pohledy na horské lesy, meandrující potoky, hluboká údolí i strmé svahy. A nudit se tu rozhodně nebudete. Vlak totiž projíždí desítkami mostů, propustků a tunelů a výhledy se za okny mění bez nadsázky opravdu každou chvíli. Jednu minutu jedete lesem a během té další se před vámi otevře majestátní panorama hor… na něco takového se opravdu zapomenout nedá.
Historie plná ambicí i pádů
Trať vznikala mezi lety 1888 a 1902 a původně spojovala dolnoslezská města s českým Libercem. Nejdříve sloužila hlavně k přepravě uhlí, dřeva a sklářských výrobků, ale brzy se po ní rozjeli i první cestující. Její začátky ale opravdu nebyly jednoduché, protože už tehdy šlo o technicky mimořádně náročné dílo. Stavitelé museli řešit přemokřená rašeliniště, prudká stoupání a také mnohdy velmi nestabilní podloží. Výsledkem bylo přes třicet viaduktů a také desítky menších mostů, z nichž mnohé stojí za pohled i samy o sobě.
Po druhé světové válce ale přišel na zdejší trati značný útlum. Kvůli změnám hranic a chybějícím dohodám byla trať postupně uzavírána a některá místa byla dokonce i částečně rozebrána. Až v roce 2010 se po více než šedesáti letech začala znovu probouzet k životu – a to především kvůli lidem, kteří hledali jedinečné zážitky, jimiž by si obohatili běžné výlety. Dnes je izerská železnice znovu plně funkční a láká nejen milovníky vlaků, ale i turisty a výletníky. A máte ji jen kousek za hranicemi – byla by tedy škoda toho nevyužít.
Krásné výhledy za cenu oběda
A teď to nejpříjemnější. Lístky jsou opravdu za pár korun. Za jízdu z Jelení Hory do Szklarské Poręby zaplatíte v přepočtu zhruba deset korun, do nejvzdálenější stanice se pak dostanete asi za sedmdesát. Za to byste si u nás pomalu nekoupili ani kávu.