Jaká tajemství ukrývají ruiny, z kterých nejspíš vzešla legenda o Atlantidě: Vítejte ve starořecké Heliké

Starověcí historici věřili, že obyvatelé rozhněvali boha moří Poseidona. Pravda, moderní archeologové mají zcela jiný názor. Trvalo jim taky staletí, než našli přesnou polohu Heliké, a pak se dověděli pravdu. Civilizace starověkého Řecka vzkvétala od 17. do 4. století př. n. l. Stala se tehdy baštou kultury, umění a sociálního rozvoje společnosti na celé pevnině. Kolonie vznikly po celé Evropě – od Španělska až po hranice dnešního Ruska.

Vzkvétající obchodní centrum

Byly to městské státy podřízené jedinému centru moci, měly své vnitřní řídicí orgány, peníze a dokonce i patrony. Heliké vzniklo v době bronzové a bylo hlavním městem achajské oblasti na Peloponésu. Podle Platóna se obyvatelé přímo účastnili slavné trojské války. Homér také zmiňuje, že jejich lodě dočasně přešly přímo pod Agamemnona. Heliké se velmi rychle stalo jedním z obchodních center, takže mělo také právo razit vlastní mince.

iZdroj fotografie: Depositphotos

A přestože byl Zeus stále nejvyšším bohem, blízkost moře vedla k mnohem vyšší popularitě Poseidona. Objevil se i na mincích – na jedné straně tvář, na druhé trojzubec a delfíni. Při válce Sparty a Athén se Heliké prakticky nezměnilo, dokonce si odmítlo vybrat stranu. Nadále však obchodně prosperovalo. Poseidonův chrám přitahoval tisíce lidí, kteří si četnými dary chtěli boha usmířit. Nebylo divu, prakticky všechny obchodní cesty vedly přes moře.

Atlantida a zkáza Heliké

Příběh o zničení Atlantidy je jedním z nejznámějších v Řecku – mocné město pohltily vlny jako trest bohů za aroganci jeho obyvatel. Heliké podle všeho nebylo prototypem Atlantidy, ovšem v zimě roku 373 před Kristem bylo zničeno zcela totožně. Soudobí historici věřili, že lidé tu vyvolali hněv vlastního patrona, takže Poseidon utopil město ve vlnách. Většina verzí o příčině neštěstí pracuje s problémy s dary, sochou nebo podobou chrámu.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Podobnost s historií Atlantidy vedla mnoho badatelů k přesvědčení, že jde o zcela totožné město. Zbývalo tedy teorii potvrdit, nebo vyvrátit, což chtěla jednou provždy dokázat Dora Katsonopoulou v roce 1988. Starověcí autoři zmínili několik možných lokalit, badatelé tam však nenašli vůbec nic. Plnohodnotný hon na Heliké pak zahájil Spyridon Marinatos, když v roce 1973 přivedl oceánografy se sonarem, aby pečlivě zkoumali mořské dno.

Římské nebo řecké město

Katsonopoulou navrhla, že krajina se mohla od potopení města stokrát změnit a že se pravděpodobně potopilo v laguně v zálivu. Bylo tedy třeba hledat pod zemí. V roce 1993, po vyhloubení asi 99 studní, našli vědci pod tenkou vrstvou hlíny lastury, měkkýše a zbytky keramiky. Nejvíce je zaujalo, že 150 metrů od předpokládané polohy Heliké objevili trosky římského města, které Heliké značně předcházelo. Podle nálezů ho postihl stejný osud jako pozdější Heliké.

Katsonopoulou nezoufala a pokračovala, až narazila na kamennou hlavu boha. Ta potvrdila existenci města na konkrétním místě v roce 373 před Kristem. V roce 2012 archeologové odhalili, že sedimenty pokrývající zbytky města obsahují četné pozůstatky mořské mikrofauny. To jasně dokázalo, že ruiny byly po velmi dlouhou dobu pod vodou. Našli tedy Heliké, zničené zemětřesením, zatopené a pak pohřbené pod mnoha nánosy hlíny.

Co si myslíte o starověké Atlantidě?

Zdroj: TheScientist