Potápěči Světového fondu na ochranu přírody, kteří se pokoušeli odstranit ze dna Baltského moře staré rybářské sítě, náhodou narazili na známé nacistické šifrovací zařízení Enigma. To vypadalo jako psací stroj, za který ostatně potápěči nalezený předmět původně pokládali.
Ale po podrobnějším prozkoumání nálezu došli ekologičtí aktivisté k závěru, že narazili na něco podstatně zvláštnějšího.
Důležitý nacistický přístroj
Během druhé světové války využívali přístroje Enigma nacističtí vojáci k šifrování zpráv, aby zabránili jejich přečtení nepřítelem i v případě, že spojenečtí zpravodajci zprávu samotnou odposlechnou. Enigma se skládala z klávesnice a soustavy rotačních válců, které se staraly o prakticky neprolomitelné zašifrování textu. Alespoň v době před nasazením moderních počítačů, které by si s takovýmto typem kódu dokázaly poradit, pokud by zpráva byla dostatečně dlouhá, nebo pokud by byl zachycen dostatek jednotlivých zpráv.
Praktická a přenosná
Rotační válce se během psaní protáčely a nahrazovaly skutečně napsaná písmena a číslice jinými znaky. Různé typy Enigmy používaly od tří do osmi válců, které se protáčely nezávisle na sobě po každém úhozu, takže jakékoli napsané písmeno bylo na různých pozicích v textu zakódováno různými znaky. Nejde tedy o jednoduchou substituční šifru, kterou znáte například z dětských her. Tak vznikl praktický a přenosný přístroj ke snadnému kódování i dekódování textu.
K dekódování zprávy potřeboval její příjemce znát, v jaké pozici byly jednotlivé rotační válce při začátku psaní šifrovaného textu. Pokud byla zpráva vložena do správně nastaveného přístroje, dokázala ji Enigma během okamžiku dešifrovat. Nacisté měnili správné nastavení válců každý den, a tak dešifrování tajných zpráv bylo prakticky nemožné. Přesto se to nakonec podařilo.
- O prolomení šifry Enigmy se neúspěšně pokoušeli polští matematici Marian Rejewski, Henryk Zygalski a Jerzy Różycki
- Z jejich poznatků těžil Brit Alan Turing, který nakonec uspěl