Hřbitov plný deformovaných lebek odhaluje chaos po pádu Říma. Objevené pozůstatky děsí odborníky

Toto pohřebiště je známé jako Mözs-Icsei-dűlő a jde o hřbitov z 5. století, který leží v dnešním Maďarsku. Poprvé byly hroby odkryty už po roce 1960, pozdější vykopávky probíhaly v 90. letech. Celkově byly odkryty pozůstatky minimálně 96 lidí. Archeologové z Curt-Engelhornova centra v Německu a univerzity Eotovse loránda v Maďarsku se nedávno pomocí analýzy izotopů a biologické antropologie ponořili hlouběji do tajů tohoto místa.

Pozůstatky historické epochy

Minimálně 51 pohřbených těl mělo uměle prodlouženou lebku, která se zdá být upravena bandážemi. Hřbitov je tak největší koncentrací právě tohoto fenoménu ve střední Evropě. Krom těchto deformovaných lebek obsahoval hřbitov také tři zřetelně oddělené skupiny lidí, kteří byli pohřbeni zvlášť, ovšem napříč dvěma až třemi generacemi. Právě tyto skupiny a jejich různorodost reflektují kolosální kulturní změny, které se tehdy projevovaly.

iZdroj fotografie: Pxhere

Během 5. století se západořímská říše rozpadala na kousky po staletích konfliktů se svými barbarskými sousedy. K tomu je nutno přidat narůstající seznam úkladných vražd, vzpour a epidemií, které impérium provázely. Jednou z výrazných ztrát Říma té doby byla Panonie, provincie na břehu Dunaje v dnešním západním Maďarsku. Ta padla kolem roku 433 do rukou nomádských Hunů, což mělo za následek lokální chaos.

Útěk a mísení populace

Mnoho různých skupin obyvatel následně prchalo při hledání úkrytu před Huny a tyto tlupy se mísily s ustálenou římskou populací. Nejstarší pohřbení z oddělených skupin na hřbitově jsou místní lidé uložení k poslednímu odpočinku v cihlových hrobech římského stylu. Další skupina, pohřbená o několik dekád později, už patří „cizincům“. Jedná se o 12 jedinců, kteří měli podle struktury kostí naprosto totožný jídelníček, ale původně přišli z jiné oblasti.

iZdroj fotografie: Se souhlasem uživatele Balász G. Mende

Podle nálezů také představili novou pohřební tradici spočívající ve věcech a cennostech ukládaných do hrobů, stejně jako onu deformaci lebky. Třetí skupina je tvořena lidmi, kteří se smísili s místní římskou populací a spojili s nimi i vlastní tradice, včetně oné prodloužené lebky. Zůstává nejasné, odkud lebeční tradice pochází, ale nejspíš jde o vliv zcela mimo impérium. Archeologové našli podobný tvar v hrobech od Srbska po Afriku.

Co vás při zmínce o prodloužené lebce napadlo jako první?

Zdroj: IFLScience