Krásnější než Krumlov a bez šílených davů. Proč turisté tvrdí, že toto stříbrné město strčí Prahu hravě do kapsy

Město, které ve středověku financovalo ambice českých králů, dnes nabízí na jednom výletě z Prahy gotiku, mincovnu, důl i kostnici plnou desítek tisíc ostatků.

Foto: Pixnio

Když se v pozdním 13. století roznesla zpráva o bohatých stříbrných žilách východně od Prahy, začalo se na kopci nad říčkou Vrchlicí psát jedno z nejpozoruhodnějších městských dějství v českých zemích. Kutná Hora nevyrostla z tržiště ani z biskupského sídla, vyrostla z dolu. Stříbro platilo královské mincovny, stavělo katedrální chrámy a živilo město, které se na čas stalo ekonomickou protiváhou Prahy. Dnes je celé historické jádro zapsané na seznamu UNESCO a na ploše, kterou projdete za odpoledne, koncentruje vrstvy dějin, za které byste jinde cestovali týden.

Stříbro, mince a královská moc

Základ kutnohorského bohatství byl doslova pod zemí. Těžba stříbrné rudy přitáhla horníky z celé Evropy a z jejich práce se rodil kov, který putoval přímo do Vlašského dvora, královské mincovny, kde se razil proslulý pražský groš. Mincovna fungovala jako finanční srdce českého státu a králové tu pravidelně pobývali. Město tak získalo postavení, které žádné jiné české město kromě Prahy nemělo: kombinaci ekonomické síly, královské přítomnosti a rostoucí měšťanské sebedůvěry. Označení „konkurent Prahy“ je přesnější chápat jako silnou protiváhu: Praha zůstávala trvalým panovnickým, církevním a univerzitním centrem, ale Kutná Hora jí v penězích a prestiži dýchala na záda.

Jenže stříbro není nekonečné. V polovině 16. století doly postupně „vyšly na prázdno“, jak to formuluje oficiální web chrámu svaté Barbory. Stavba chrámu se zastavila, město ztratilo tah a Praha definitivně zvítězila. Co zůstalo, je paradoxně cennější než roztavený kov: kamenná paměť doby, kdy se tu točily obrovské peníze.

Chrám svaté Barbory, gotický manifest horníků

Chrám zasvěcený patronce horníků není biskupská katedrála. Je to městský monument, který měšťané a havíři stavěli jako důkaz vlastní slávy. Základní kámen položili koncem 14. století, na projektu se podílela parléřovská huť a finální podobu stanových střech vtiskl stavbě na přelomu 15. a 16. století Benedikt Rejt. Výsledek patří k vrcholům pozdní gotiky v Česku: vnitřní triforium, síťová klenba a nástěnné malby s hornickými motivy nemají v českém kontextu obdobu.

V sezoně duben až říjen bývá chrám otevřený denně od 9 do 18 hodin, vstupné činí 180 Kč za dospělého, snížené 140 Kč. Pozor: kvůli svatbám a bohoslužbám se otevírací doba občas mění, takže se vyplatí před odjezdem mrknout na aktuální informace.

Sedlec, barokní gotika a memento mori

Necelé tři kilometry od centra leží Sedlec se dvěma stavbami, které tvoří druhou nohu kutnohorského UNESCO. Katedrála Nanebevzetí Panny Marie je dílem Jana Blažeje Santiniho-Aichela, který na přelomu 17. a 18. století propojil gotickou kostru zničeného cisterciáckého kostela s barokní dynamikou a světlem. Výsledek, takzvaná barokní gotika, není ani středověk, ani běžné baroko, ale promyšlená syntéza obojího. Vstupné do sedlecké katedrály stojí 150 Kč, v kombinaci s kostnicí (Sedlec Area) pak 220 Kč za dospělého.

A pak je tu kostnice. Desítky tisíc lidských ostatků (často se uvádí kolem 40 000) pocházejí z exhumací velkého sedleckého hřbitova. Kosti sem přinesly vlny mimořádné mortality: hladomor roku 1318 s odhadovanými 20 tisíci mrtvými, mor o třicet let později a oběti husitských válek. Řezbář František Rint z nich v 19. století vytvořil interiérové instalace včetně slavného lustru. Do kostnice je nutné si předem rezervovat časový slot.

Jak naplánovat jednodenní výlet

Kutná Hora je z Prahy dosažitelná přímým vlakem za 51 minut na hlavní nádraží. Praktický plán dne může vypadat takto:

• Dopoledne: hned po příjezdu Sedlec, kostnice a katedrála (s předem koupeným časovým vstupem)
• Poledne: přesun do centra, Vlašský dvůr (kombinovaný okruh 220 Kč) a oběd
• Odpoledne: chrám svaté Barbory a vyhlídková promenáda nad údolím
• Volitelně: České muzeum stříbra v Hrádku se sestupem do středověkého dolu (I. + II. okruh 270 Kč, nutná rezervace)

Bez dolu je den pohodlný a vzdušný. S dolem už je to program na čas, ale právě tam se „stříbrná historie“ promění z metafory ve fyzický zážitek: vlhké štoly, nízké stropy, tma.

Královské stříbření 2026

Kdo chce Kutnou Horu zažít v plném středověkém kostýmu, má šanci o víkendu 20.–21. června 2026, kdy se koná 32. ročník festivalu Královské stříbření. Průvody vedou od Vlašského dvora k chrámu svaté Barbory, hlavní program běží v parku pod mincovnou. Vstupenky se prodávají online a na místě se mění za identifikační náramek.

Kutná Hora není „malá Praha“ rozsahem. Je něčím jiným: zhuštěnou verzí vrcholného českého středověku, kde na jednom výletě uvidíte zdroj bohatství, jeho kamennou reprezentaci i jeho odvrácenou stranu v podobě tisíců kostí pod klenbou kostnice. Málo měst v Česku řekne na tak malé ploše tolik.