Měření délky sukní, nucené sestřihy a „klece hanby“: Přeneste se na 1 den do Jižní Koreje v 70. letech

Některé části lidské historie jsou temné a mnohé země by na ně raději zapomněly. A to i přesto, že tato doba mohla přinést i nějaké pozitivní dopady.

i Zdroj fotografie: Baek, Jong-sik / Creative Commons / CC BY-SA
                   

Jižní Korea dnes patří mezi ekonomicky vyspělé demokratické země, kde se sice vyskytují případy korupce, ale také existuje spravedlnost, která je umí potrestat. Situace v oblasti ekonomiky, spravedlnosti a lidských práv je zde zcela v kontrastu s tím, co panuje u jejího severního souseda, kde vládne tvrdý diktátorský režim. Pravdou ale zůstává, že v 60. a 70. letech Jižní Korea nebyla tak idylickou zemí a mnohé zdejší praktiky byly přinejmenším zcela nepřijatelné.

Délku sukní měřili na ulici policisté

Pokud šla jihokorejská dívka v 70. letech po ulici oblečená v kratší sukni, nebyl výjimečný obrázek toho, jak ji zastavil policista. Poté vytáhl pravítko a pečlivě změřil, jak je její sukně dlouhá. Pravidlo bylo jednoduché. Sukně mohla sahat maximálně 17 centimetrů nad kolena. Pokud ne, následoval trest. Drakonická pravidla se týkala i mužů, kterým zase nebylo dovoleno mít delší vlasy, jinak jim je ostříhali. I to byly důsledky politiky jihokorejského diktátora Park Chung-hee.

Jednalo se o vojáka, který se dostal k moci během vojenského převratu v roce 1961. V té době byla Jižní Korea chudou zemí, která byla zmítána obrovskou korupcí. Park se rozhodl, že s tím něco udělá. Změnil ekonomická pravidla a zavedl reformy, které posléze odstartovaly jihokorejský ekonomický zázrak, což zemi vyneslo do pozice moderní ekonomiky, jakou je dnes. Ovšem díky jeho politice a neúctě k lidským právům je dnes většinou označován za diktátora.

Hříšníci stáli v klecích hanby

Co se tehdy v zemi běžně dělo dokazují i fotografie, které z oné doby pocházejí. Jedna například ukazuje lidi, kteří stojí v jakési ohrádce s nápisem. Jednat se má o Jihokorejce, kteří silnici přecházeli na špatném místě a chytila je u toho policie. Na další jsou pak majitelé kol, kteří porušili dopravní předpis. Kromě pokuty všichni dostali veřejný trest a museli stát 30 minut v této kleci hanby. Nápisy na ohradě je zesměšňují a stigmatizují.

Toto bylo jen jedno z mnoha pravidel, která neomezený vládce v zemi zavedl. V 60. letech se jeho politika těšila velké podpoře, ale poté začala klesat. V 70. letech prosadil velmi autoritářskou ústavu. V roce 1972 vyhlásil stanné právo, jehož cílem bylo vypořádat se se stále sílícími protesty obyvatel. Normou se stalo pronásledování disidentů, vláda měla pod kontrolou média a tvrdě regulovala i umění.

Protesty, především studentské, se ale Parkovi nepodařilo zastavit. Nakonec na něho byl 26. října 1979 spáchán atentát. Řada omezení, která zavedl, byla v dalších letech zrušena, ale situaci v zemi se podařilo zcela stabilizovat až v roce 1987, odkdy může být Jižní Korea označována za demokratickou zemi. Park Chung-hee zůstává kontroverzní postavou, kterou jedni vyzdvihují jako otce jihokorejského hospodářského zázraku. Ale druzí mu nemohou přijít na jméno kvůli jeho jednoznačnému porušování lidských práv.

Zdroj: BigPicture

Jak hodnotit diktátora Parka, je lepší se zaměřit na ekonomiku nebo spíše na lidská práva?

Diskuze Vstoupit do diskuze
123 lidí právě čte
Autor článku

Vít Lukáš

Zobrazit další články
JakZdravě.cz
JakZdravě.cz
Zadržování moči a rizika tohoto nebezpečného zlozvyku, který může vést k řadě závažných onemocnění
Události247.cz
Události247.cz
„Katastrofa,“ řekla jedna ze zákaznic. Obchody se rozhodly některým lidem zamlčet slevy
ArmádníZpravodaj.cz
ArmádníZpravodaj.cz
Tank T-14 Armata je nezasažitelný, tvrdí Rusové: vyspělá aktivní ochrana Afghanit zničí nepřátelské projektily dříve, než ho zasáhnou
adbz.cz
adbz.cz
Trendy v bytovém designu a osvětlení pro rok 2023