Hrad Švihov přežil příkaz k demolici díky vodnímu příkopu. Demoliční četa nechala stát to, co nemohla vysušit

Roku 1653 podepsal Ferdinand III. dekrety, podle nichž měl vodní hrad Švihov zmizet z mapy. Pevnost obklopená vodou z Úhlavy přesto přežila.

Zdroj fotografie: Motak.23 - licence CC BY-SA 4.0

Třicetiletá válka skončila před pěti lety a země se pořád vzpamatovávala z drancování. Císařští úředníci proto procházeli seznamy pevností, které by mohly posloužit žoldnéřským tlupám nebo nepříteli, a Švihov na nich nemohl chybět. Dva vodní příkopy, dvojí linie hradeb, bašty pro těžká děla a krajina rybníků kolem dokola z něj dělaly jednu z nejodolnějších fortifikací v západních Čechách. Právě tahle síla mu podepsala ortel. Stejná voda, kvůli které se ho Vídeň obávala, ale dnes nese loďky s turisty a z hradu činí jednu z nejpůsobivějších památek v republice.

Vodní hrad Švihov: pevnost postavená jako umělý ostrov

Většina českých hradů šplhá na ostrožny a skalní hřbety. Půta Švihovský z Rýzmberka zvolil opačnou cestu. V letech 1480 až 1489 vztyčil hradní jádro v rovině údolí Úhlavy a obranu svěřil živlu, který měl po ruce v hojnosti.

Stavba byla od začátku komponovaná jako umělý ostrov. Půta vybudoval jádro, první linii opevnění a nárožní bašty, jeho synové Václav a Jindřich pak na počátku 16. století soustavu dotáhli do konce. Výsledek stojí za vyjmenování:

• dva vodní příkopy napájené z řeky Úhlavy,
• dvě vrstvy opevnění s hradbami a předsunutými podkovovitými baštami,
• hluboký zděný příkop, z něhož šlo štolou zaplavit i vnitřní dvorek,
• soustava rybníků na místě dnešních luk, která útočníkům bránila v přiblížení.

Podkovovité bašty reagovaly na nástup palných zbraní. Dělostřelectvo konce 15. století dokázalo rozbít vysoké hradby, proto stavitelé posunuli obranu dopředu a nepříteli do cesty postavili vodní plochu. Kdo chtěl Švihov dobýt, musel nejdřív překonat bažinatou rovinu, potom příkop, hradbu, další příkop a teprve pak se dostal k palácům. Podle nás jde o jednu z nejpromyšlenějších obranných koncepcí, jaké pozdní gotika v Čechách vytvořila.

Demoliční dekret Ferdinanda III.: ortel pro nebezpečnou pevnost

Rýzmberkové panství dlouho neudrželi. Roku 1548 ho synové prodali Heraltovi Kavkovi z Říčan, o půlstoletí později, v roce 1598, hrad získal Humprecht Černín z Chudenic. Rod Černínů pak stál u všech zásadních momentů, které Švihov čekaly.

Ten nejdramatičtější přišel po třicetileté válce. Podle průvodcovského sylabu NPÚ vydal císař Ferdinand III. roku 1653 takzvané demoliční dekrety. Úředníci zdůvodňovali bourání bezpečností plzeňského kraje. Po desetiletích válčení se po kraji potulovaly ozbrojené skupiny a dobře opevněný hrad mohl snadno posloužit jako jejich doupě. Dekret se vztahoval na řadu českých hradů. Švihov s dvojitým vodním pásem patřil k nejžhavějším kandidátům.

Majitelka Sylvie Kateřina Černínová žádala o zrušení nařízení. Úředníci trvali na svém. Kolem roku 1655 už dělníci rozebírali jižní část hradeb a Zlatou baštu.

Jak Švihov unikl zkáze: voda, průtahy a nezaplacený účet

Bourání vodní pevnosti se ale ukázalo jako mimořádně náročný podnik. Hrad obtékala voda, opevnění se táhlo ve dvou vrstvách a každá další bašta znamenala týdny práce. Vypráví se, že demoliční četa se marně snažila příkop vysušit, aby se k hradbám dostala suchou nohou. Soustava napájená z Úhlavy se jí vzepřela a voda se do příkopů vracela.

A zatímco práce vázly, Černínová hrála o čas. Oddalovala další kroky a otevřela spor o náhradu škody. Pokud má být její majetek zničen kvůli bezpečnosti kraje, kdo jí ztrátu uhradí? Roku 1660 napsala dopis a o rok později přišla odpověď od samotného císaře. Peníze ve státní pokladně chyběly a plzeňští stavové odmítali platit demolici, kterou sami nenařídili. Účet zůstal viset ve vzduchu, práce se zastavily a nakonec byly zrušeny úplně.

Daň za přežití byla citelná. Švihov přišel o vnější opevnění a o dvě východní bašty, Zlatou a Zelenou. Palácové jádro však zůstalo stát. Vidíme v tom paradox: kdyby Švihov po válce už nic neznamenal, nikdo by ho bourat nechtěl. Jenže byl tak rozsáhlý a tak dobře opevněný, že demolice spolkla víc času a peněz, než bylo komukoli milé.

Od sýpky k národní kulturní památce

Zachráněný hrad ovšem nečekala sláva. Černínové ho proměnili v hospodářský objekt. Z obou paláců se staly sýpky, předhradí sloužilo jako hospodářský dvůr a stavba pozvolna chátrala. Roku 1926 o ní úřední spisy hovořily jako o „zřícenině“.

Obrat přinesl rok 1930, kdy Eugen Černín zajistil nejnutnější opravy včetně střech. Po konfiskaci černínského majetku převzala hrad roku 1947 Národní kulturní komise a zahájila průzkum i rekonstrukci. V 50. a 60. letech vtiskl obnově podobu architekt Břetislav Štorm. Status národní kulturní památky získal Švihov nařízením vlády č. 132/2001 Sb. z 28. března 2001.

Starší hodnocení, které cituje sylabus, řadí Švihov mezi sídla, jimž se velikostí, opevněním a neporušeností původního zdiva v Čechách vyrovná jen málo staveb. Srovnání s osudem jiných hradů je výmluvné. Krašov po třicetileté válce upadal, koncem 18. století byl zbořen a v jeho troskách vznikl kamenolom. Mezi vodními sídly se Švihovu svou atmosférou blíží snad jen Blatná, kde se původní bažiny proměnily v souvislý vodní pás obklopený parky.

Novou kapitolu napsal projekt NPÚ na obnovu vodního příkopu, který probíhal od října 2015 do ledna 2022 a stál přes 5,5 milionu korun. Restaurátoři obnovili jílové izolace, vybagrovali usazeniny, postavili molo pro pramice a vytyčili zážitkovou trasu po vodě. V příkopu navíc leží zhruba 600 metrů kolektorů tepelného čerpadla, které od 90. let vytápí obytnou a správní budovu. Středověká fortifikace tak hřeje moderní kanceláře.

Prohlídky, loďky a Popelka: co nabízí hrad Švihov v roce 2026

Návštěvník si dnes může vybrat z několika okruhů. Údaje odpovídají stavu k říjnu 2026.

Okruh	Co uvidíte	Délka a kapacita	Vstupné (dospělí)
HRAD: Život na šlechtickém sídle	Červená bašta, hodovní síň, ložnice hradní paní, kaple Nanebevzetí Panny Marie, taneční sál, zbrojnice	50 min, 30 osob	220 Kč
KUCHYNĚ: Zázemí šlechtického sídla	parkány, sklepy jižního paláce, chlebový sklep, strážnice, kancelář purkrabího, černá kuchyně	40 min, 15 osob	160 Kč
VĚŽ	výhled na hrad a údolí Úhlavy	neuvedeno	160 Kč
LOĎKA	plavba po příkopu s výkladem o obraně hradu	neuvedeno	100 Kč
POPELKA: Za tajemstvím Popelčina střevíčku	výstava v Bílé baště	neuvedeno	140 Kč

Na hlavní okruh platí senioři a mládež 180 Kč, děti od 6 do 17 let 70 Kč. Aktuální ceny vždy najdete na stránkách.

Pokud chcete pochopit, proč se Švihova báli císařští úředníci, sedněte do pramice. Z hladiny teprve vynikne, jak důmyslně stavitelé zapojili vodu do obrany. Loďky jezdí zpravidla od května do září, v září od úterý do neděle mezi 10. a 15. hodinou, provoz ovšem může omezit počasí. Základní okruh je v září otevřen od úterý do neděle od 10.00 do 16.00, v říjnu o víkendech od 10.00 do 15.00 a od 26. října do 1. listopadu denně od 10.00 do 15.00. Pak hrad zavírá.

Filmová stopa táhne na Švihov diváky z celé republiky. Na nádvoří se natáčely Tři oříšky pro Popelku a výstava v Bílé baště na pohádku navazuje. Do 25. října 2026 běží podzimní rodinné prohlídky, do 1. listopadu výstava fotografií Milana Janocha. Nádvoří i park jsou přístupné zdarma.

Na hrad se dostanete i vlakem. Stanice Švihov u Klatov leží na trati z Berouna přes Plzeň do Klatov, od nádraží vede krátká procházka městem až na Žižkovu ulici číslo 1.