Hladomor v Česku: Těžké časy v 18. století si vyžádaly statisíce životů

Problémy s počasím, nízká úroda a neutichající trápení zemědělců. Hladomor v Česku si v 18. století vyžádal téměř 500 tisíc obětí.

i Zdroj fotografie: Public Domain
                   

I kdyby se zemědělcům nedařilo, nenastaly by v současnosti zásadní problémy se zásobováním. Ovšem před 250 lety byla situace zcela odlišná. Žně na konci léta 1770 skončily, ale tváře sedláků neprozrazovaly radost. Úroda byla zoufale malá a ceny obilí prudce stoupaly. Sýpky se vyprazdňovaly, a dokonce se začalo spotřebovávat obilí určené k výsevu. Bylo jasné, že se blíží těžké časy. 

Hladomor v Česku

Před 250 lety se blížila poslední hladomorová katastrofa v českých zemích, která během dvou let připravila o život asi patnáct procent populace. Tato tragédie nevznikla náhle, ale byla důsledkem nadprůměrně deštivého počasí, které přetrvávalo téměř celé desetiletí. Na podzim roku 1769 se na polích a běžně suchých místech objevily tzv. hladové prameny, což naznačovalo nepříznivý vývoj. Následovala mírná, neobvykle vlhká zima, ale od poloviny března začalo hustě sněžit a sníh na polích vydržel až do 5. dubna, což způsobilo poškození ozimého obilí. Situaci nijak nezlepšilo, když sníh konečně tál, protože následovaly záplavy a následně sedm týdnů sucha.

Velký problém

Úřady zakázaly vývoz obilí, ale ani to nepomohlo. V létě pršelo, ale to málo, že to, co se podařilo zasít, hnilo před sedlákům před očima. Ceny obilí stále rostly, a žito s cenou nastavenou na 14 zlatých bylo mimo finanční dosah běžných lidí. O rok později se opakoval podobný scénář s ještě horším průběhem. Po zimě 1771, kterou přerušilo chladné jarní počasí, následovalo mimořádně horké a suché léto, až do 2. června, kdy začaly silné deště. Pět týdnů se objevovaly přívalové lijáky a záplavy, což spolu s již oslabenými plodinami vedlo k dalším problémům. Píce pro dobytek začala docházet, ceny obilí stále rostly, a královská nařízení k dovozu z Uher a Egypta nepřinesla žádnou úlevu. Zemědělci čelili dalšímu problému, když nemohli na podzim zasít ozimy kvůli zmoklým polím. 

iZdroj fotografie: Public Domain

Bylo ještě hůř

Následující rok přinesl ještě horší variantu tohoto náladového počasí, což znemožnilo efektivní setí. Konec zimy 1772 přivodilo chladné jarní počasí a většina orných půd byla převlhčena a rozbahněna, což znemožnilo úrodné setí. V této těžké situaci císař Josef II. vyhlásil „královskou cenu“ a nařídil dovoz obilí. Nicméně, lidé začali trpět hladem a začali konzumovat otruby, psy a zdechlá zvířata. Zástupy žebráků putujících od vesnice k vesnici často umíraly hlady na cestě. Hrabě Jan Josef Kinský a hraběnka Marie Barbora Černínová se snažili ulevit situaci tím, že poskytli lidem obilí zdarma nebo za symbolickou cenu. Přesto v zemi propukl hladomor a během dvou let při něm zemřelo asi 15 procent obyvatelstva, což odpovídá 480 tisícům obětí. 

Diskuze Vstoupit do diskuze
75 lidí právě čte
Autor článku

Marek Motyčák

Redaktorem jsem již 6. rokem. Specializuji se na optické a vizuální testy, hádanky a rébusy, ale i zpravodajství a informace o nových technologiích, přičemž zábavnou formou podporuji vědeckou gramotnost čtenářů.

Zobrazit další články