Nejkrutější mučicí nástroj, který kdy kdo vymyslel –⁠ bronzový býk nakonec „zabil“ i svého tvůrce

Některá tato zařízení byla jasně navržena pro co nejpomalejší a nejbolestivější proces. Jiné nástroje dosáhly efektu rychleji, ale o nic méně bolestivěji. V první kategorii bychom určitě našli velmi dobře známou ocelovou hrušku. Do té druhé zapadá bronzový býk, který je mnoha badateli považován za asi nejkrutější mučicí zařízení, jaké kdy člověk vyrobil. Jeho existence je příběhem objednávky sicilského tyrana a místního řemeslníka.

Tyran s podivným zájmem

Phalaris byl vládcem a tyranem v sicilském městě Akragas (dnes Agrigento), kterému vládl v letech 570–554 před Kristem. Pouhé jedno město mu však nestačilo, takže se postupně dostal až k ovládnutí celého ostrova. Za jeho panování zažíval ostrov éru prosperity, stavěl mnoho akvaduktů, mnoho velmi účelných staveb a byl také podporovatelem umění. Pro své poddané to byl ale stále tyran, který měl jen krok ke kanibalismu a užíval si mučení.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Jednou z jeho letitých snah bylo nalezení způsobu, jak člověku způsobit tu největší možnou bolest. Vyhledal proto řemeslníka Perilla, který mu měl vytvořit zcela jedinečný mučicí nástroj, který splní právě tento požadavek. Perill pak svému vládci představil bronzového býka. Pravda, na první pohled by se tato bronzová socha asi dobře vyjímala v tyranově umělecké sbírce, což byl taky první Phalarisův dojem, proto byl k celé věci skeptický.

Představení mechanické sochy

Pak mu ale řemeslník ukázal skrytá dvířka a odhalil tajemství nitra kovového zvířete. Býk byl uvnitř dutý a do tohoto prostoru se vešel právě jeden člověk. Jakmile se pak vstupní dvířka zaklapla, byl pod býkem rozdělán oheň. Celé tělo se postupně zahřívalo, až se nešťastník uvnitř doslova uškvařil zaživa. Jeho kvílení si našlo cestu ven hrdlem býka pomocí systému trubek. Ty ho deformovaly na autentický skřek zvířete, který se ozýval přímo z nozder.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Samotný mučicí nástroj se ovšem nedochoval a i celá historka zní poněkud šíleně. Dle dobových pramenů zachycených řeckým básníkem Pindarem je však její jádro pravdivé. Dochází ovšem k odlišnostem v některých detailech a záleží na tom, kde, koho a jak se zeptáte. Jedna verze totiž uvádí, že i tyran jako Phalaris byl tímto nástrojem ve výsledku znechucen. Nakonec tedy nechal uvnitř uškvařit přímo řemeslníka.

Krutý konec krutého vládce a pozdější revize

Podle druhé verze byl tvůrce býka polomrtvý vytažen ven a následně shozen ze skály. Kompletní smrt uvnitř býka si pak okusil sám Phalaris. Tímto úděsným způsobem ho usmrtil Telemachius, který krutovládce sesadil z trůnu. Několik století po své smrti byl Phalaris jako osoba přehodnocen. Mělo jít totiž také o významného patrona literatury i filozofie. Tato nová pozice vycházela z paradoxní obrany jeho osoby připisované Luciánovi.

Tento starověký řečník a filozof má být autorem asi 80 spisů, jichž je většina pravá. Psal nejdříve jednoduché dialogy vycházející z běžného života, následně také lehké satiry kritizující náboženství. V pozdějších dobách se terčem jeho kritiky staly i slavné osobnosti či další filozofové. Od něj se také dovídáme, že ve starověku znali lidé zkamenělé stopy pravěkých živočichů, podle nich šlo však o pozůstatky mytických hrdinů.