Gotické sklepy Konopiště jsou vytesány přímo v žulovém podloží. Jeden prostor nikdo neotevřel, polohu znala jen dcera majitele

Pod nádvořími Konopiště se ve skále táhnou gotické sklepy. Podle staré pověsti v nich dávný pán ukryl sudy s pokladem a polohu svěřil jen dceři.

Foto: Ввласенко / Creative Commons / CC BY-SA 4.0.

Muži s loučemi nosí sudy do hloubky pod hradem. Jejich pán stojí u výklenku chodby a dohlíží, aby propast, kterou nechal ještě prohloubit, pojala celý náklad. Pak dá úkryt zasypat. Pomocníci nevědí, co přesně do tmy spustili. Ví to jediná osoba, jeho moudrá dcera, a ta nikdy nikomu neprozradí, kde komora leží. Takto začíná konopišťská pověst o ukrytém pokladu. Kulisa, v níž se odehrává, přitom vymyšlená není. Gotické sklepení pod zámkem existuje, dá se do něj sestoupit a v létě 2026 ho správa památky otevírá na mimořádné prohlídce.

Gotické sklepení Konopiště: chodby tesané do tvrdé skály

Podle Národního památkového ústavu leží sklepení pod horním i dolním nádvořím a stavitelé ho v době gotiky vytesali přímo do skály. Starší turistické popisy mluví o soustavě chodeb a sklepních místností vyhloubených do žulového podloží.

Geologie oblasti tomu odpovídá. V okolí Benešova převládají granodiority a křemenné diority, okrajově se objevuje granit. Takové horniny patří k nejtvrdším a nejodolnějším, jaké česká krajina nabízí, a odedávna sloužily jako stavební kámen. Podle nás z toho plyne jasný závěr: středověcí dělníci tu nezakládali obyčejné vyzděné sklepy. Museli se prokousávat skalním masivem, nejspíš ručně, kus po kusu, a prostory pak dotvarovat a zaklenout podle potřeb pevnosti.

Výsledkem je podzemí, kde se teplota celoročně drží mezi 14 a 17 °C. Ideální spíž, skladiště i úkryt. A právě taková místa lidová fantazie odjakživa zabydluje poklady.

Pověst o ukrytém pokladu: sudy v propasti a dcera, která tajemství nevydala

Nejucelenější převyprávění legendy nabízí práce Průvodce po středočeských hradech a zámcích, která čerpá mimo jiné z knihy Galandauera a Kusáka o Konopišti z roku 1988. Hlavní postavou je bohatý, vznešený a poddanými milovaný pán z doby, kdy Konopiště bylo ještě hradem a v okolních lesích se usazovali loupežníci.

Děj má jasnou kostru:

• pán nechá ve výklenku sklepní chodby prohloubit propast,
• pomocníci do ní snesou sudy s bohatstvím, aniž tuší, oč jde,
• úkryt se zasype a zamaskuje,
• celé tajemství zná pouze jeho moudrá dcera.

Novější popularizační verze mluví o sudech na víno naplněných zlatem, někdy i drahokamy. Obsah se tedy od převyprávění k převyprávění trochu proměňuje, kostra však zůstává pevná.

Proč dcera polohu nikomu nesdělila, pověst nevysvětluje. Dozvídáme se jen, že se po otcově smrti stala dobrou paní kraje a po vlastní smrti nad ním její duch dál bdí. Jedině on prý může k pokladu dovést poctivého člověka. V tomto scénáři dává dceřina zdrženlivost smysl: bohatství zůstává pojistkou pro mimořádnou nouzi, ne kořistí pro chamtivce. Takový motiv česká lidová slovesnost dobře zná. Na Konopišti mu ale dodává sílu skutečné podzemí, kam si ho lze představit.

Stáří legendy se přesně určit nedá. Nejstarší písemný záznam se nám dohledat nepodařilo, a tak zůstává „starou konopišťskou pověstí“ předávanou ústně a později zachycenou v regionální literatuře.

Kdo vládl hradu nad komorou: od biskupa Tobiáše po Šternberky

Pověst svého pána nejmenuje. Historie Konopiště však nabízí několik generací šlechticů, mezi nimiž se mohl ztrácet. Podle historie zámku založil hrad kolem roku 1294 pravděpodobně pražský biskup Tobiáš z Benešova. Pevnost vznikla podle vzoru francouzských kastelů, tedy pravidelných hradů s věžemi v nárožích, koncipovaných především k obraně.

Po vymření Benešoviců přešlo Konopiště roku 1327 na Šternberky, kteří ho drželi úctyhodných 275 let. Do tohoto dlouhého hradního období, plného válek, nájezdů a loupežnických band v okolních hvozdech, zapadá motiv ukrývání bohatství přirozeně. Konkrétní jméno bychom však k pověsti přiřazovali bez opory v pramenech.

Nejslavnější majitel do legendy rozhodně nepatří. František Ferdinand d’Este koupil Konopiště od Lobkoviců až v roce 1887, nechal ho přestavět v historizujícím stylu a kolem založil krajinářský park a Růžovou zahradu se skleníky. Jeho jméno se s místem pojí hlavně kvůli atentátu v Sarajevu 28. června 1914. Pod salony plnými loveckých trofejí ovšem dodnes přežívají zdi a sklepy středověké pevnosti. Tahle starší vrstva je pro pátrače po tajemství mnohem zajímavější.

Tajné chodby, Přimda a Bečov: kde pověst končí a začíná nález

Konopiště neobestírá jediná záhada. Místní vyprávění se točí i kolem tajné chodby, která měla vést z hradu až do Benešova, zhruba tři kilometry vzdušnou čarou. Struhařovské listy zmiňují zazděný portál pod severním palácovým křídlem. V roce 2013 se benešovská radnice podle ČT24 dokonce rozhodla prozkoumat podzemí v centru města a existenci chodby potvrdit, nebo vyvrátit. Historici jistotu neměli; správa zámku tehdy uvedla, že doklady o chodbě nemá. Otázka zůstává otevřená a pověstem o podzemí to jen nahrává.

Česká krajina je podobnými příběhy prošpikovaná. Na hradě Přimda vypráví pověst o šedivém mužíčkovi, který v podzemí podal nádeníkovi obyčejný kámen. Teprve doma se ukázalo, že šlo nejspíš o zlato.

Že nejde jen o pohádky, dokazuje Bečov nad Teplou. Pod podlahou tamní kaple ležel ukrytý relikviář sv. Maura, dnes jeden z nejvýznamnějších pokladů republiky, jak připomíná Národní památkový ústav. Bečovský příběh ukazuje, že hradní podzemí opravdu dokáže vydat bohatství, o němž se staletí jen šuškalo. Konopiště na svůj nález zatím čeká.

Prohlídka gotického sklepení 2026: vstupné, termín a vhodná obuv

Do konopišťských sklepů se v roce 2026 nechodí v rámci běžného okruhu. Správa zámku vypsala mimořádnou prohlídku gotického sklepení na čtvrtek 25. června od 18:00 do 18:45. Srovnání s běžným provozem zámku ukazuje, o jak výjimečnou příležitost jde:

	Mimořádná prohlídka sklepení	Zámek, běžný provoz 2026
Termín	25. 6. 2026	duben až listopad
Čas	18:00 až 18:45	duben, květen, září 10:00 až 16:00; červen 10:00 až 17:00; červenec, srpen 9:30 až 17:00
Vstupné	240 Kč plné, 190 Kč snížené, 70 Kč dětské	podle zvoleného okruhu
Délka	45 minut	podle okruhu

Večerní termín po zavírací době dodává sestupu do podzemí atmosféru, kterou denní okruhy nemají. Další případné termíny doporučujeme sledovat na webu zámku.

Praktické rady pro sestup:

• ve sklepení je stálých 14 až 17 °C, i v červnu se hodí mikina nebo lehká bunda,
• pevná obuv je nutnost, podlahy jsou nerovné,
• prohlídka není vhodná pro nejmenší děti ani pro lidi se sníženou pohyblivostí.

Z Prahy se na Konopiště dostanete vlakem z hlavního nádraží do Benešova u Prahy, případně autobusem z Roztyl. Z Benešova vedou na zámek zhruba dva kilometry po turistické trase, v sezoně jezdí i turistický vláček. Autem pojedete po silnici I/3 (E55) a u Benešova se řídíte značením.