Fascinující svědectví rozpadu federace: Jak orazítkované platidlo ovládlo československý numismatický svět

Rozpad Československa v roce 1993 nepřinesl jen politické změny, ale také jedno z nejvíce fascinujících období v historii naší měny.

Foto: Jana Šrámčíková / VědaŽivě

Konec roku 1992 přinesl zásadní historický mezník, kdy dosavadní společný stát nezadržitelně směřoval ke svému zániku. Spolu s politickým rozdělením vyvstala naléhavá potřeba majetkové i měnové rozluky. Protože výroba kompletně nové série bankovek představovala časově i finančně náročnou záležitost, rozhodli se tehdejší finanční představitelé pro provizorní, avšak z numismatického pohledu mimořádně zajímavé řešení, označit stávající platidla papírovým kolkem.

Kolkovaná měna jako numismatický unikát rozdělené republiky

Provizorní opatření z počátku roku 1993 uvedlo do oběhu papírová platidla původní Státní banky československé, na jejichž lícovou stranu byly nalepovány speciální tištěné známky. Tento krok měl zamezit nekontrolovanému přesunu hotovosti mezi nově vznikajícími samostatnými státy. Pro sběratele znamená toto přechodné období mimořádně pestrou škálu různých variant. Každá hodnota, ať už šlo o stokorunu, pět set nebo tisíc korun, dostala svůj charakteristický identifikátor, přičemž česká a slovenská strana využívaly rozdílné motivy i barevné odstíny kolků.

Foto: Jana Šrámčíková / VědaŽivě

Sběratelské šperky mezi rozraženými balíčky bankovek

Cena jednotlivých exemplářů na trhu se odvíjí od několika zásadních faktorů:

• Zachovalost (stav UNC): Naprosto neporušené kusy bez jakýchkoliv stop používání, přehybů nebo opotřebených rohů představují pomyslný svatý grál každé sbírky.
• Vzácné série a chybotisky: Rarity, které vznikly například posunutím kolku, jeho převráceným nalepením nebo chybějícím lepidlem, dokážou na aukcích vzbudit značnou pozornost.
• Kolekční vzácnost tisícikoruny: Tisícikorunové bankovky s podobiznou Bedřicha Smetany patřily mezi nejvyšší nominální hodnoty, a proto se jich v perfektním stavu dochovalo poměrně málo.

Tržní hodnoty a finanční nároky na pořízení historických skvostů

Cenové rozpětí těchto přechodových platidel je na dnešním trhu poměrně široké. Běžnější stokorunové nebo pětisetkorunové exempláře s nalepeným kolkem, které nesou známky běžného oběhu, lze získat zhruba za 300 až 800 korun za kus. U žádanějších tisícikorun z roku 1985 se cena zachovalého exempláře pohybuje přibližně mezi 1 300 a 1 800 korunami.

Skutečné cenové rekordy však vytvářejí mimořádně zachované exempláře v bezchybném stavu, kompletní číselné řady nebo zajímavé chybotisky. Výjimečné chybotisky či kusy s obráceně nalepeným známkovým papírkem mohou na veřejných aukcích bez problémů překonat hranici deseti tisíc korun. Právě proto se z nich stávají velmi ceněné sběratelské trofeje.