Otrokům vypalovali cejch, měli ale možnost stát se svobodnými občany: Jak to chodilo ve starověkém Egyptě

Skutečnost, že v době faraónů na území starověkého Egypta bujelo otroctví, je známa již dlouho. Také se v minulosti předpokládalo, že monumentální pyramidy a další stavby byly dílem otroků, i když to dle všeho není úplná pravda. Archeologům se ale daří usilovným výzkumem lépe pronikat do tajemství, jak tehdy otroctví vypadalo. Poslední výzkumy naznačují, že otroci měli nejspíše vypálený cejch, podobně jako tomu bylo v moderní době, o níž toho víme přeci jenom mnohem více.

Vypalovací železa nevhodná pro dobytek

K faktu, že majitelé otrokům vypalovali značky na kůži, vědci dospěli na základě studia historických předmětů. Ve sbírkách Britského muzea a Petrieho muzea egyptské archeologie na University College London se nachází desítka vypalovačů cejchů. Jsou asi 3 tisíce let staré. Vědci se dosud domnívali, že sloužily k označování dobytka. Což bývala zavedená praxe a máme o ní i historické důkazy. Nyní se domnívají, že vypalovací značky byly používány na lidi.

Jedním z důvodů je jejich velikost. Označování dobytka či koní vypalovací značkou je známé i dnes a norma stanoví, že značka by měla být dlouhá minimálně 10,6 centimetru. Z důvodu, aby byla vidět, když například označené tele vyroste v dospělou krávu. Fakt, že se může značka měnit a zarůstat, museli vědět i Egypťané. Ovšem vypalovací železa v muzeích jsou tak malá, že se na dobytek zkrátka nehodí. Použití na lidi dává mnohem větší smysl. Navíc se od větších dobytčích značkovacích želez liší i tvarem.

Proceduru naznačuje i řezba

Na řezbě zobrazující válečné zajatce v Medinet Habu poblíž Luxoru je vidět procedura, o níž se archeologové domnívají, že půjde o značkování. Dříve si mysleli, že jde o tetování. Misky, kde jsou vidět rukojeti, podle nich nebudou nádobami s barvou, ale žhavícími grily. Argumentují dvěma fakty. Tetování značek jehlou by bylo zdlouhavé a nepraktické, zatímco vypalování je velmi rychlý a efektivní proces. Navíc vše naznačuje, že v Egyptě bývaly tetovány hlavně ženy na ozdobu.

iZdroj fotografie: The Trustees of the British Museum / Creative Commons / CC BY-NC-SA

Také se zdá, že cejchy byly vypalovány jen otrokům z řad cizinců. Některé záznamy naznačují, že otroctví mělo o něco jinou formu, než jakou známe třeba z 18. a 19. století. Zdá se, že egyptští otroci bývali často prodávání třeba s půdou, na které pracovali. Pak by se jejich otroctví více podobalo nevolnictví. Někdy vlastník otroka platil jeho věno. Výjimečné ani nebylo, že otrok dostal svobodu a mohl si vzít egyptskou ženu. Rozhodně to bylo častější, než jsme si dovedli představit podle našich zažitých představ.