Dramatický osud českých klenotů: Cestovaly v noci a válku přečkaly zazděné

Cesta v dubové truhle, přesuny v utajení a nakonec temná kobka ve zdech Pražského hradu. Příběh korunovačních klenotů za druhé světové války připomíná napínavý historický román.

SGLprojekt / Creative Commons / CC BY-SA 4.0

Když Evropu pohltila válka, bylo jasné, že i české korunovační klenoty jsou v ohrožení – koneckonců nacisté si servítky opravdu nebrali a po Evropě se podobných významných symbolů poztrácely spousty. Řešením se stalo odvážné rozhodnutí – zazdít je hluboko v podzemí, kde v tichu a temnotě přečkaly nejtěžší období války, jak redakce VědaŽivě zjistila.

Tajný převoz: noc, strach a jedna obyčejná dubová bedna

Už koncem 30. let bylo jasné, že Evropa směřuje do pořádného maléru. A tak se na Pražském hradě celkem logicky začalo řešit, kam s klenoty, kdyby bylo nejhůř. A v roce 1938 padlo rozhodnutí, které z dnešního pohledu jen velmi těžko chápeme.

Naše redakce zjistila, že korunovační klenoty tehdy putovaly tajně do slovenské Žiliny, tedy mimo hranice státu. Všechno se odehrálo pěkně potichu, v noci a klenoty samotné byly uložené v masivní okované dubové truhle. Ta byla vyrobená přímo na míru, aby se cenným kouskům opravdu nic nestalo.

Jenže situace se rychle změnila. Po Mnichovu a sílícím tlaku fašistů se ukázalo, že ani Slovensko není bezpečné. A tak se celý poklad musel zase honem vrátit zpátky do Prahy.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený České korunovační klenoty (@ceske_korunovacni_klenoty)

Nacisté na stopě: Heydrich si klenoty se zájmem prohlédl

Po okupaci v roce 1939 ovšem začalo být opravdu horko. O klenoty se začali zajímat nacisté a nebyla to jen tak ledajaká zvědavost. V roce 1941 si je osobně prohlédl Reinhard Heydrich, jeden z nejmocnějších mužů protektorátu (ovšem pověsti o tom, že si korunu nasadil a kvůli tomu zemřel, jsou podle zjištění naší redakce jen fámy).

Zazděné v temnotě: poslední záchrana

Jak válka pokračovala a hrozilo bombardování Prahy, přišlo konečné rozhodnutí. Klenoty se zazdily. Doslova. V románském podzemí Starého královského paláce proto vznikla speciální komora (navrhl ji architekt Pavel Janák) a v roce 1944 byly klenoty ukryty za zeď a zůstaly tam v naprosté tmě až do konce války.

Zajímavostí je, že podobné kroky nebyly v Evropě výjimkou, jak naše redakce zjistila. Třeba ve Velké Británii se během války ukrývaly cennosti v podzemních trezorech nebo dokonce v jeskyních. Strach z bombardování byl zkrátka a dobře všude stejný.

Zpět na světlo světa se české korunovační klenoty dostaly teprve v říjnu 1945. Bez újmy a připravené znovu připomínat českou historii. Naštěstí.