Válka proti kočkám, kterou vyvolal papež Řehoř IX., podpořila morové epidemie devastující Evropu

Kočky dnes patří k jedněm z nejoblíbenějších domácích mazlíčků. Společnost dělají lidem již po tisíce let. V mnoha kulturách byly dokonce uctívány, například v Egyptě jako bohyně Bastet. Kočky se dostaly i do Evropy a byly vítanými dravci, kteří pomáhali hubit přemnožené hlodavce. Situace se ale změnila v roce 1233. Za vším stál dekret nazývaný Vox in Rama sepsaný papežem Řehořem IX., který na kočky přímo útočil.

Kočky jako nástroj ďábla

Jednalo se o dokument, které patřil do série tažení papeže proti kultům údajně uctívajícím Satana. Problémem, který se dotýkal koček, byl fakt, že byly označeny za ztělesnění a nástroj ďábla. Původně tak byly označovány černé kočky a papež nejspíše v tomto dekretu měl na mysli je. Pravdou ale zůstává, že se zde mluví o kočkách obecně. Bylo tak doslova zaděláno na evropský kočičí pogrom.

V dekretu se například tvrdí, že uctívači ďábla měli svoji věrnost dokazovat líbáním „kočičí řitě“. Neříká se zde sice, že by věrní katolíci měli kočky zabíjet ve velkém, ale to dle všeho nic neznamenalo. Mnozí věřící si tento dokument tímto způsobem vyložili, a tak napříč Evropou začal hon na kočky. Nejen na ty černé, ale na všechny. Samozřejmě většinu zvířat nemohli lidé zabít, ale evropská kočičí populace prudce poklesla.

Mor roznášejí blechy z krys

Ovšem to s sebou samozřejmě přineslo velké rozmnožení hlodavců, především myší a krys, jejichž populaci kočky do té doby držely na uzdě. Přemnožení těchto škůdců pochopitelně působilo nejen velké hospodářské škody, ale zároveň zvedlo počet onemocnění, jež přenášejí, případně která jsou přenášena parazity na hlodavcích žijících. Nejznámější a asi nejsmrtelnější chorobou lidské historie je mor, který přenášejí blechy žijící na krysách.

iZdroj fotografie: Public Domain

Ten se ve 14. století objevil ve střední Asii a kvůli obchodnímu styku se rozšířil do Konstantinopole a v roce 1347 ho nejspíše lodě janovské a benátské flotily dovezly do Janova, Benátek a dalších měst. Mor se z těchto obchodních středověkých center šířil dál a v dalších letech zaplavil téměř celou Evropu. Odhaduje se, že do roku 1352 černé smrti, jak se chorobě přezdívalo, podlehlo 75 milionů lidí.

Nejspíše nejde říci, že více než sto let starý dekret papeže, který vedl k zdecimování kočičí populace a tím k přemnožení hlodavců, přímo vedl k rozšíření moru. Kočky samozřejmě nikdy nebyly schopny krysy vyhubit a mor se objevil i na místech, kde je nepronásledovali. Navíc další, i když ne tak silné vlny se objevily v době, kdy již zase byla zvířata vzata na milost. Ale mohl výrazně přispět k tak rychlému a masivnímu rozšíření moru. Jde o dobrý příklad toho, jak některá lidská prohlášení mohou být neuvážlivá.