Moderní technologie odhaluje prastará tajemství dávno zmizelých měst. Zbytky světových metropolí vnáší nové světlo na život tehdejších obyvatel

Uruk, Ur, Meggido, Babylon a Ninive se staly prvními velkými městskými centry planety. Tato města prosperovala výhradně díky palácům, chrámům, tržnicím a tavernám podávajícím fíkové víno. Přestože z těchto kdysi velkých civilizací zbylo jen málo, moderní archeologie odkrývá kousky jejich rozpadlé minulosti. Hovoří se o obyvatelích jak bohatých, tak i chudých.

Prastaré město Uruk

Šlo o jedno ze sumerských a později babylonských měst. Uruk bylo město s nejstarší známou civilizací v jižní Mezopotámii. Nacházelo se 15 km severně od současného koryta Eufratu. Uchovalo se zde mnoho korespondenčních spisů, které archeologové objevili vyleptané na hliněných tabulkách.

Samotné město bylo aktivní přibližně od 4. tisíciletí před naším letopočtem a svého vrcholu dosáhlo kolem 3. tisíciletí před naším letopočtem. Kolem opevněného města se pohybovalo asi 40 000 lidí, kteří většinou pracovali jako řemeslníci, zemědělci či kněží. Hliněné tabulky, na kterých kněží a písaři psali ostrohrannými tvary a symboly, tvoří první známý systém písma na světě. Jedná se o klínové písmo – kvůli klínovitým otiskům, z nichž je vytvořeno.

Ur – velice prosperující přístav

Když na konci třetího tisíciletí před naším letopočtem moc Uruku upadala, dominovalo další starověké mezopotámské město. Ur (dnešní Tell el-Muqayyar v Iráku), nacházející se jižně od Uruku, kde řeky Tigris a Eufrat ústí do Perského zálivu, byl založen někdy ve 4. tisíciletí před naším letopočtem. Podobně jako u Uruku se jednalo o jedno z největších historických dominant tehdejší doby.

iZdroj fotografie: Unsplash

V roce 2000 př. n. l. prosperoval jako bohatý přístav se zhruba 60 000 lidmi, kteří se těšili na úroveň bohatství, kterou v jiných mezopotámských městech nepoznali. Jeho trhy přitahovaly obchod z celého starověkého světa – od Středomoří přes Perský záliv až po Indii. Na svém vrcholu se město Ur stalo sídlem říše, domovem vládců a mocných kněží.

Přístav po sobě něco zanechal

Čas ale na nikoho a na nic nečeká. Několik staletí uplynulo a existence tohoto přístavu se také rozplynula. Dnes se Ur připomíná především jako rodiště biblického patriarchy Abrahama. Zároveň po sobě přístav zanechal spoustu bohatství. V 19. století objevil anglický učenec Leonard Woolley poblíž zikkuratu stovky pohřbených hrobek plných velkolepých artefaktů. Taktéž nalezl místo odpočinku královské rodiny, včetně rané královny Puabi.

iZdroj fotografie: Unsplash

Babylon – centrum všeho dění

Ze všech měst, která kvetla podél řek Tigris a Eufrat ve starověké Mezopotámii, nebylo žádné větší než Babylon. Nacházel se jižně od dnešního Bagdádu a kvetl na počátku 2. tisíciletí před naším letopočtem. Po několika staletích město padlo do rukou nájezdníků, ale časem se stalo opět dominantou celého regionu za vládce Nabukadnesara II. Ten však nebyl jen úspěšným vojevůdcem, ale také velice zapáleným stavitelem. Během své téměř 40leté vlády nechal město vystavět na přibližně 8 kilometrech čtverečních.

Svět stále přichází s něčím novým

Během jedné generace po smrti Nabukadnesara II. připadl Babylon perskému dobyvateli Kýrovi Velikému. Přesto si město zachovalo svou majestátnost během doby Alexandra Velikého, dobyvatele, který měl s městem také veliké plány. Svět po sobě zanechal spousty artefaktů a pozůstalostí z tehdejších dob, jež nalézáme po mnoha tisíciletích. Mezi ty nejznámější se řadí také visuté zahrady Babylonu či třeba izraelské město Megiddo apod. Postupem času se však budou objevovat další nová místa s podobně bohatou historií a nálezy.