Více než 10 let trvající výzkum španělského architekta dovolil přesnou rekonstrukci původní podoby velké Cheopsovy pyramidy. Vznikl tak jedinečný počítačový model.
Miguel Perez Sanchez také došel k tomu, že na jejím vrcholku byla koule o průměru více jak 2 metry. Podle jeho bádání poskytují nemožné konstelace s písmenem pí a neustálé odkazy na vztah s hvězdou Sirius zcela novou perspektivu na Velkou pyramidu jako obrovskou encyklopedii znalostí. Jde o nejvýznamnější stavbu Starého království, která byla postavena za faraona Chufua (2550–2527 před Kristem), kterému Hérodotos říkal Cheops.
Rekonstrukce původního tvaru
Stavba přišla o svůj původní mramorový povrch a na výšku ztratila 9 metrů. Její přesný původní tvar je tak podle Sanchezova přesvědčení stále neznámý. Koule na jejím vrcholu podle něj symbolizovala Oko Hora a měla průměr skoro 3 metry. Dodává, že její velikost byla současně proporční ke Slunci a hvězdě Sirius, nejjasnější hvězdě na obloze, která byla přiřazena bohyni Isis. Dnes víme i další číselné skutečnosti stran pyramidy.
Její stěna míří k Zemi v poměru 1/14 400 a zeměpisná poloha byla spojena s nejsilnější frekvencí tropického roku Země. Jak navíc Sanchez dodává, tato rekonstrukce dovolila zjistit, že platforma podpírající kouli měla úhel sklonu 51,84°, a také určit celkovou výšku vrcholu pyramidy. Podle jeho názoru to odhaluje architekturu založenou na matematických, geometrických, geodetických a astronomických propočtech. Původní povrch byl 100 000krát číslo pí.
Civilizace s rozsáhlými znalostmi
Egypťané disponovali nečekanými vědeckými znalostmi, mezi kterými je třeba zmínit použití Pythagorova teorému dvě milénia před Pythagorem, přesnost pí na 6 desetinných míst, stejně jako znalosti čísla e, Země, Slunce a Siria. Víme, že pyramida nebyla postavena jako hrobka, takže teorie je chybná. Hodně lidí spekulovalo, že mohlo jít o obrovskou elektrárnu. Stavba je totiž tak precizní, že musela sloužit nějakému opravdu důležitému účelu.
Jedním z těch, kteří se snažili Egypťany a jejich um replikovat, byl Nikola Tesla. Co mají tedy ti dva společného? Podle ancient-code.com nebylo umístění Velké pyramidy v Gíze zvoleno náhodně. A neplatí to ani pro Teslův Knob Hill. Obecně se věří, že si místo vybral proto, že jeho sklon mu dovolil preferovanou energetickou vzdálenost od zemského rovníku. Mnoho vědců podotýká, že tato vzdálenost je totožná právě s tou u Velké pyramidy.
Podobnost s Teslovou laboratoří
Všechno to pak vede k numerické posloupnosti v hexadecimální soustavě. Z toho plyne, že Velká pyramida v Gíze a Teslova laboratoř byly obě specificky navrženy a umístěny pro velký účel, kterého jsme si vůbec nebyli vědomi. Tesla se snažil o bezdrátový přenos elektřiny na velké vzdálenosti. A to by mohl být stejný důvod, proč byla na svém místě postavena i Velká pyramida. Taky by to vysvětlovalo mnohé záhady kolem ní.