Ochranka světových politiků je přísná a Hitlerova být musela, protože na něho byly páchány atentáty. Ovšem rozhodnou americkou ženu zadržet nedokázala.
V roce 1936 se v nacistickém Německu konaly olympijské hry a propaganda jich samozřejmě využila k prezentaci nacistické říše. Ale součástí bombastických her byla i humorná událost, jejímž účastníkem se stal samotný německý vůdce Adolf Hitler. Americká turistka Carla de Vriesová, fascinovaná vykreslováním nacistického vůdce v různé propagandě, ho chtěla políbit. Když se jí naskytla příležitost, před kamerami celého světa se o to pokusila a od úspěchu ji dělilo jen pár centimetrů.
Fascinace nacistickým vůdcem
Carla se i se svým manželem, bohatým statkářem z Kalifornie, v létě 1936 vydala na cestu po Evropě. Samozřejmě si nechtěli nechat ujít olympijské hry. Žena byla dlouhodobě fascinována hlavní hvězdou Německa Adolfem Hitlerem, jehož propaganda vykreslovala jako schopného státníka. Chtěla se s ním setkat, a i když v to asi nedoufala, naskytla se jí příležitost 15. srpna. Hitler totiž plavecké závody nesledoval z lóže, ale z přední řady mezi diváky.
Byla zde početná ochranka složená z SS, ale Carla se prostě sebrala a vydala se k nacistickému vůdci. Ochranka ji samozřejmě zastavila, ale nedala se odbýt s tím, že chce vůdcův autogram. Nakonec se dostala až k němu, ale podpis jí evidentně nestačil. K Hitlerovi se naklonila a pokusila se ho políbit na tvář. Německý vůdce uhnul, ženě scházelo opravdu pár centimetrů. Incident vyvolal bouři smíchu, nic zvláštního se nedělo a závody dál pokračovaly.
Režim zakázal o polibku informovat
Ovšem Hitlerovi evidentně nebyl pokus o jeho políbení lhostejný. Německá média dostala přísný zákaz o incidentu informovat, ovšem kameramani a fotografové ze světa jej samozřejmě zaznamenali a nebylo v německých silách jim zakázat o tom psát. Carla se stala slavnou osobností, později poskytla i rozhovor pro deník The New York Times. V něm přiznala, že nic neplánovala, jen byla fascinována jeho hvězdným kultem.
Kdo na incident samozřejmě doplatil, byla ochranka zajišťující ochranu vůdce. Její členové okamžitě skončili ve funkcích, protože se klidně mohlo stát, že žena místo polibku bude chtít na Hitlera spáchat atentát. Carla se proslavila i jindy, rozmluvila totiž pacientovi psychiatrické kliniky pokus o sebevraždu a s manželem se v roce 1939 ocitla ve zprávách během stávky mlékařů. Zemřela v roce 1985 v úctyhodném věku 92 let.