25 000 Kč za lampu ze sklepa. NAPAKO vyrábělo z chromu a opálového skla, zatímco Západ přešel na levný plast

6. června 2024 spadlo v pražské aukční síni Arthouse Hejtmánek kladívko na stojací lampu z dílny Josefa Hůrky. Cena: 11 000 Kč za svítidlo, které kdysi stálo v tisících československých domácností.

Foto: Jana Šrámčíková / VědaŽivě

Stopadesátisedmicentimetrová konstrukce z kovu a pergamenu, navržená pro výrobní družstvo NAPAKO, se v posledních letech proměnila z pozapomenuté retro dekorace v mezinárodně obchodovaný designový artefakt. Na platformě 1stDibs se srovnatelné stojací kusy nabízejí za 890 eur i za 2 358 dolarů, tedy v přepočtu zhruba od 22 do 58 tisíc korun. Přitom anonymní retro lampička z téže epochy se na Aukru prodá za tři stovky. Rozdíl tvoří jediné: doložitelné autorství, zachovalý povrch a materiálová poctivost, kterou dnešní trh s mid-century designem oceňuje víc než samotné stáří.

Proč právě Hůrkovy lampy NAPAKO přitahují sběratele z celého světa

Josef Hůrka vtiskl svítidlům NAPAKA charakteristický výraz, čisté funkční tvary z kovu doplněné sklem nebo pergamenem. Podle dokumentace Národního technického muzea vytvořil systémovou řadu celokovových lamp, kde chrom nese tvar a stabilitu, zatímco mléčné opálové sklo zajišťuje měkký, rovnoměrný rozptyl světla. Právě tahle kombinace (subtilní trojnožka, kužel z triplexopálového skla, polohovatelné rameno) dnes funguje jako vizuální zkratka pro bruselský styl a poválečný modernismus.

Katalog dobročinné aukce Nadace Via označuje jednu z Hůrkových lamp přímo jako „Trojnožku“ a připomíná její prezentaci na Expo 58. Sběratelé z celého světa ji podle téhož katalogu vyhledávají právě pro spojení funkčnosti s estetickou střídmostí. Český kurátorský prodejce Nanovo aktuálně nabízí model 1715/0519 za 11 550 Kč, kovová trojnožka, matné mléčné triplexopálové stínidlo, kompletní původní stav.

Kov a sklo v éře plastu: jak NAPAKO odolalo materiálovému zlomu 60. let

Na přelomu padesátých a šedesátých let proměnily nové plasty a lisovací technologie celý osvětlovací průmysl. Muzeum moderního umění v New Yorku popisuje konec 50. let jako okamžik, kdy syntetické hmoty „explodovaly“ na trhu, a šedesátá léta jako dekádu, v níž se plastový předmět stal symbolem levné masové dostupnosti. Cooper Hewitt, Smithsonovo muzeum designu, k tomu dodává, že právě v osvětlení umožnily nové materiály téměř libovolné tvarování za zlomek dosavadních nákladů.

NAPAKO se tímto proudem nenechalo strhnout. Podnik provozoval od počátku šedesátých let samostatný světelný závod s vlastním vývojovým a konstrukčním střediskem. Realizoval malosériové i zakázkové projekty pro veřejné interiéry, hotely, kulturní domy, administrativní budovy. Taková produkce vyžadovala trvanlivé materiály a precizní zpracování, nikoli co nejlevnější sériový výlisek. Hůrkův důraz na chrom, kov a sklo tak byl logickým důsledkem výrobního modelu, který cílil na reprezentativní kvalitu.

Kolik stojí Hůrkova lampa a kde ji v Česku hledat

Cenové rozpětí na českém trhu ilustruje, jak zásadní roli hraje identifikace a stav:

• Anonymní retro lampa z ČSSR — prodaná na Aukru za 300 Kč, bez doloženého autora, se stopami koroze.
• Aukční archiv NAPAKO na portálu Obrazy v aukci — realizované ceny 1 000, 1 200, 1 400, 2 400 a 5 500 Kč podle typu a zachovalosti.
• Hůrkova stojací lampa v aukci Arthouse Hejtmánek — 11 000 Kč, červen 2024.
• Kurátorská nabídka Nanovo — model 1715/0519 za 11 550 Kč, kompletní původní stav.
• Mezinárodní retail 1stDibs — stojací lampy od 22 do 58 tisíc korun, stolní modely od 9 500 do 14 000 Kč.

Realistický střed pro dobře identifikovaný a zachovalý stojací kus se pohybuje v pásmu deseti až pětadvaceti tisíc korun. Silnější exempláře s prokazatelnou proveniencí a intaktním povrchem mohou na mezinárodním trhu vystoupat výš.

Kdo chce zjistit, jestli lampa na půdě nebo v garáži skrývá hodnotu, měl by nafotit celek, spodní stranu, stínidlo, vypínač a případné značení (štítek, ražbu, typové číslo). Snímky lze poslat e-mailem prodejci Nanovo nebo aukčnímu domu k bezplatnému posouzení. Značení na spodku základny bývá nejspolehlivějším vodítkem; bez něj se dá hovořit o atribuci, ale stoprocentní potvrzení originálu chybí.

Institucionální zájem posiluje sběratelskou legitimitu československých lamp

Uměleckoprůmyslové museum v Praze chystá od 6. října do 17. listopadu 2026 výstavu „Retro lampy: znovuobjevené příběhy československého designu 50. až 80. let“, která výslovně jmenuje Josefa Hůrku. Muzeum přitom upozorňuje, že řadu těchto svítidel lidé „dost možná stále mají doma“, v obývacích, na chalupách, ve sklepích. Právě tenhle průnik institucionálního zájmu a každodenní přítomnosti dělá z československých lamp unikátní sběratelskou kategorii: předmět, který může zároveň viset nad jídelním stolem a figurovat v muzejní expozici.

Zdroj: Průzkum nabídek na portálech Aukro, Barnebys, LiveAuctioneers, Burda Auction, Heritage Auctions, 1stDibs, Catawiki, Etsy, Bazoš a LCG Auctions a starožitnictví (USTAR, Taranis a Antik Praha)