Který ze sourozenců je „nejlepší“: Nejmladší mají problémy s disciplínou, jedináčci jsou brzo vyzrálí

Prvorozený, druhorozený, nebo snad jedináček? Právě toto pořadí je jedním z určujících faktorů pro celý následný život. Je to pozice, ze které se odvíjí vztah k rodičům, ostatním sourozencům, schopnost postarat se o sebe sama i většina hodnot vašeho přesvědčení. Ne každý bude samozřejmě následující typologii plně odpovídat. Některé klíčové rysy vaší osobnosti lze ovšem jasně určit na základě pořadí vašeho narození vzhledem k sourozencům.

Prvorozený

Obecně se předpokládá, že prvorozené dítě bude dominantnější a celkově s vyššími ambicemi. Pro první dítě chtějí rodiče zpravidla to nejlepší, neboť samotná role rodičů je pro ně naprosto nová. Aktivně se zapojují do učení se nových konceptů a jsou celým vývojem velmi zaujatí. Tedy do chvíle, kdy přijde další dítě. Protože se prvorozenému dítěti dostalo tohoto vynikajícího startu, má zpravidla tendenci přenést ho do vlastní dospělosti.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Protože prvorození museli bojovat o pozornost rodičů – při příchodu dalších dětí na svět – dominují i v ostatních skupinách. Prvorozené dítě bývá často velmi zodpovědné, v nějaké míře je totiž jeho povinností starat se o mladšího sourozence. To může snadno vést k zarytému odhodlání vypořádat se se životem zcela po svém, bez tendencí žádat kohokoli o pomoc.

Osobnost druhorozeného

Zažitý stereotyp celkově spíše ignorovaného prostředního dítěte vychází v mnoha případech z pravdivé situace. Příliš zaneprázdnění rodiče toto dítě ignorují. Přidává se i nošení oblečení po starších a nucené sdílení hraček s nejmladším sourozencem. Bývají proto mnohem nezávislejší než zbytek potomstva a ve skupině pak hlasem diplomacie. Obvykle proto, že si navykli řešit konflikty mezi ostatními členy rodiny bez ohledu na účastníky.

Poměrně brzy prochází tento potomek fází rebelství a snaží se více získat pozornost svých rodičů. S vrstevníky si dobře rozumí, je uvolněnější než prvorozený. Problémy často odezní vstupem do dospělosti, tehdy se cítí celkově dobře a nachází vlastní místo ve společnosti.

Ti třetí a také nejmladší

Bývají doma miláčkem, ve výsledku jsou však nejméně zodpovědní. Rodiče z nich svým hýčkáním dělají „věčné děti“. Málokdy se mohou projevit odpovědně. Ve své skupině těžko dosahují kompromisů, protože jsou zvyklí dostat všechno. Nejsou tak otevření jako prostřední dítě, opuštění domova je pro ně náročnější. Prakticky vždy měli totiž někoho, kdo za ně všechno udělal. Málokdy jde o dobré šéfy, protože v týmu nedokáží vytvořit disciplínu.

Celkově mívají během života od rodičů více privilegií než obě předchozí skupiny sourozenců a v reálném životě uspějí spíše díky případnému šarmu či kreativitě.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Jedináček

Tento model dítěte je kombinací rysů všech předchozích. Má totiž veškeré povinnosti prvorozeného, nezávislost prostředního dítěte a současně se mu dostává pozornosti nejmladšího. Pro někoho jde překvapivě o nejzralejší dítě, protože s dospělými tráví nejvíce času. Jen zřídka je totiž tento potomek vyloučen z „dospělé“ konverzace, učí se tudíž rychle racionálnějšímu uvažování. Nemá ani problém s vlastním životem, učí se o sebe starat.

Nevýhodou bývá skutečnost, že absence „opozice“ v podobě dalších sourozenců zhoršuje socializaci i dovednost kompromisu.