Tvorba plynů v těle je zcela přirozený proces doprovázející funkční zažívání. Co kdybychom je ale zkoušeli pořád zadržovat?

Co se v těle stane, pokud budete zadržovat větry příliš dlouho? Od dětství nás učili, že prdět na veřejnosti, nota bene nahlas a nedejbože s hrdostí, je špatné. Místo toho se tedy kolikrát snažíme tyto projevy zadržovat, ať už to působí jakékoli bolesti a celkové nepohodlí. Může se ale tato společenská norma nějak podepsat na našem zdraví? Je možné tímto způsobem i zemřít? A pokud je budete držet dost dlouho, opravdu samy od sebe zmizí?

Průměrná denní dávka větrů

Zdravá osoba vypouští větry asi 12–25krát denně, což vyústí v 0,6–1,8 litru střevních plynů. To znamená, že každý den vypustíte z trávicího ústrojí objem, který naplní jednu dvoulitrovou lahev. A celkově vzato se ve vás tím pádem nachází poměrně hodně plynu. Pokud byste ho nikdy nevypustili, opravdu by vaše střeva mohla nakonec explodovat? Než se podíváme na odpověď, není od věci se nejdříve zaměřit na původ celého tohoto plynného bohatství.

iZdroj fotografie: Depositphotos

A ne, odpověď opravdu není: „Protože mě někdo tahá za prst.“ Tělo tvoří střevní plyny jako vedlejší produkt zažívacího procesu a přidává se k nim také vzduch, který spolknete během jídla, pití nebo kouření. Dalším zdrojem je činnost bakterií, které ve vašem střevě rozkládají potraviny. Některé potraviny jsou v tomto ohledu bohatší, více páchnoucí plyny obsahují síru. To se týká například květáku, fazolí a luštěnin nebo mléčných produktů.

Koncem horním nebo spodním

Z toho plyne poučení, že na prvním rande není úplně nejlepší si objednávat fazolovou polévku. Střevní plyny se mohou dostat ven buď konečníkem, nebo jícnem v podobě říhnutí. Ačkoli oba způsoby vyvolávají na veřejnosti pohoršení, větry jsou mnohem horší. Jenže je možná na místě starat se méně o společenské konvence a více o to, co jejich případné zadržení způsobí našemu organismus. Protože to může být mnohem horší

iZdroj fotografie: Depositphotos

Při vypouštění větrů se plyny pohybují střevem a následně přes svěrač ven. Při zadržení se postupně zvětšuje tlak bubliny plynu na váš zažívací systém. Záhy se dostaví nepříjemné pocity jako bolest, nadýmání a také pálení žáhy. Čím déle navíc větry zadržujete, tím hlasitější a také více zavánějící budou, až si – dříve nebo později – cestu ven stejně najdou. A jednou z těch cest je skrze ústa, což ovšem není tak hrozné, jak to může znít.

Dostatečně dlouhé věznění

Pokud je plyn uzavřen v těle opravdu dlouho, může se vstřebat do krevního řečiště, postupně se dostane do plic a nakonec touto cestou ven během dýchání. Což je nejspíš ten nejlepší možný scénář, pokud všechny své větry zadržujete. Další možností jsou oteklé a zanícené váčky, které se mohou objevit po celé délce vašich střevních stěn. Tento stav se nazývá divertikulitida a může vést k průjmu, horečkám a krvácení z konečníku.

iZdroj fotografie: Depositphotos

A jestli tohle nezní jako dostatečná „zábava“, pak je ještě horší, když vaše střevo něco blokuje. Pak se totiž celé toto ústrojí začne nafukovat, až nevyhnutelně exploduje. Jde ovšem o docela vzácnou situaci vyskytující se jen u velmi vážně nemocných pacientů. Nicméně tento scénář existuje a třeba vás donutí rozvážit, jaký význam má zadržovat všechno uvnitř. Koneckonců jsou větry normální tělesná funkce a neměly by tedy být tak ostrakizované.

Dělá vám pouštění plynů problémy, nebo se o ně nestaráte?

Zdroj: WhatIfShow