V dnešní době se o červeném víně často uvádí, že je zdraví prospěšné. Hlavně jeho milovníci to přirozeně podporují. Otázkou je, nakolik je tento trend reálně pravdivý.
Víno bylo v různých podobách součástí medicíny od starověku až po 20. století. Jeho role se však neustále měnila. Ve 2. polovině 20. století se jeho pozitivní fyziologické dopady staly centrem badatelského zájmu. Konkrétně v rámci studia celkové prospěšnosti středomořské stravy. Mnoho výzkumů pak specificky analyzovalo dopady právě červeného vína. Vzhledem k rostoucímu počtu důkazů je uznala v roce 2003 i WHO.
Umírněná konzumace jako dobrá zbraň
Konkrétně roli umírněné konzumace alkoholu jako prevence chorob koronárních tepen. Organizace tím nikoho nechce nabádat k pití. Budete-li si ale každou chvíli dávat sklenku, zvolte aspoň tu, která má nějaké pozitivní vlastnosti. Zdravá volba obvykle obecně nezahrnuje alkohol. Při mírné konzumaci má ovšem červené víno několik nesporných výhod. Jako součást jídelníčku podporuje trávení i hubnutí a chrání před některými chorobami.
„Barva vína je většinou určena barvou hroznů, ze kterých je vyrobeno,“ uvádí zakladatelka BetterThanDieting Bonnie Taub-Dix. U červeného se skladují a drtí v kádích, kde semena kvasí i se slupkou. Bílé víno kvasí bez nich. A protože slupka obsahuje mnoho podstatných látek, je nutriční obsah červeného vína o něco vyšší. Ačkoli antioxidanty (přirozenou ochranu buněk před poškozením) obsahují všechna vína, červené jich má suverénně nejvíc.
Jaká je tedy ona zdravá dávka?
Hlavním antioxidantem je resveratrol, který se prakticky nikde jinde než ve víně a alkoholu neudrží ve stabilní formě. Podle Centra pro kontrolu a prevenci chorob je pro ženy optimální dávka jedna sklenka denně, u mužů dvě. Alkohol by vůbec neměly konzumovat těhotné (či potenciálně těhotné) ženy a osoby mladší 21 let. Dále nemocní lidé užívající léky a rozhodně ne abstinující alkoholici. Neexistuje nic jako vyléčený alkoholik, jen abstinující.
Při této dávce vám může víno pomoci změnit „bílý tuk“ v těle na ten, který se mnohem lépe spaluje. Funguje tedy proti obezitě a poruchám metabolismu. Dvě sklenky červeného denně byly dle výzkumu spojeny s nižším krevním tlakem. To souvisí se snížením rizika srdečních chorob o 14 % a 20 % u rizika mrtvice. Antioxidanty v červeném víně ve skutečnosti způsobují nižší diastolický a systolický krevní tlak.
Otázka výskytu demence
Při pití přílišného množství můžete zapomínat. Pití červeného s mírou ale dlouhodobě paměť zlepšuje. Umírnění konzumenti mají také výrazně nižší šanci na rozvoj demence. Ačkoli tu byla nalezena souvislost, neznamená jeho konzumace imunitu vůči rozvoji kognitivních chorob. V malé míře snižuje i rizika srdečních chorob a polyfenoly v něm obsažené mohou pomáhat trávení. Dochází totiž ke „krmení“ dobrých bakterií ve střevech.
Ačkoli alkohol spíše stimuluje růst rakovinných buněk, sklenka červeného může přinést naprostý opak. Nejde ovšem o prevenci nebo lék. Ale pokud už pijete, volte raději právě víno. Vysoký obsah flavonoidů má Cabernet sauvignon, následuje Pinot noir. Na kvalitě také záleží. Co se však týče zdravotních bonusů, tak láhev levnější značky přinese ty samé jako opravdu výběrová. Hlavní je to nepřehánět a neobhajovat množství zdravím.
Kolik sklenek si dopřejete za týden?
Tiskové zprávy
|
PŘEČTENÍ: 4397
Historie a kultura
|
PŘEČTENÍ: 7474
