Neurověda osvětluje, jak a proč jsou naše vzpomínky velmi zranitelné právě vůči dveřnímu efektu. Náš mozek si s námi pohrává.
Taky se vám stane, že se vydáte doma něco udělat a jakmile projdete dveřmi, naprosto zapomenete, proč v té místnosti vlastně jste? Dobrá zpráva je, že se můžete zcela uklidnit. Nejste šílení a tato dosti nepříjemná zkušenost se rozhodně netýká jen vás. Už od roku 2006 se na univerzitě v Indianě vědci zabývají tzv. dveřním efektem. Studie dokonce využila virtuální realitu ke sledování studentů a dopadu tohoto efektu na jejich vzpomínky.
Přijdu do místnosti a nevím
Pro tuto klasickou situaci navrhují badatelé vysvětlení složené hned ze tří částí. V první řadě jde o to, že naše vzpomínky jsou rozdělené do určitých epizod. Stejně jako vnímáme spojitost děje v běžném životě, platí to samé pro naše vzpomínky. Nemáme jen obrazy, spíše krátké filmy, které si většinou vybavujeme jako celky. Problémem je ovšem to, z jakého období tyto záznamy pochází.
Obecně máme problémy vybavit si vzpomínky ze starších „epizod“, zatímco ty novější nám nečiní takové potíže. Když si tedy usmyslíme, že chceme něco udělat, například zalít květiny, vytvoříme v mysli velmi čerstvý záznam. Jenže jakmile projdeme dveřmi, je tento záznam překryt právě miniaturní vzpomínkou na to, že jsme prošli dveřmi. Proto je pro nás náročnější vybavit si předchozí vzpomínku, protože ji „přerazí“ ta úplně nejnovější.
Studie otvírá nové dveře
Tento efekt na náš mozek vypadá skoro jako magie. Tým na univerzitě v Queenslandu přišel ovšem letos s ještě zajímavějším zjištěním. Pokud projdeme dveřmi mezi místnostmi, které jsou téměř stejné, na náš mozek to nemá takový vliv. Nejspíš není dostatek nových podnětů, aby se vytvořila vzpomínka. Problém nastal, pokud byli účastníci studie na své cestě za úkolem vyrušeni nějakou další úlohou, kterou měli vyřešit.
Ve slavné parodii na sci-fi příběhy, knize Stopařův průvodce po galaxii, byla tato metoda využita jako návod k létání. Klíčem k němu bylo padnout na zem, a přitom se netrefit. To se povedlo tehdy, pokud byla mysl člověka těsně před dopadem vyrušena něčím jiným. Zapomínání při průchodu dveřmi funguje nejspíš podobně. Pokud je mysl dostatečně vyrušena z předchozích úvah, má výrazný problém vybavit si svoje předchozí pochody.