Věděli jste, že se můžete po smrti proměnit v diamant? Stačí k tomu trocha odhodlání a 70 000 Kč

Smrt je dříve či později nevyhnutelná pro všechny živé organismy, člověka nevyjímaje. Poté, co jedinec zemře, je podle zvyklostí řádně pohřben. Tradičně se pohřeb provádí dvěma způsoby – buď kremací a umístěním popela do urny, nebo uložením nezpopelněných ostatků v rakvi. Jak rakev, tak urna jsou posléze obvykle uloženy v hrobě. Ovšem posledních několik let se etablují i alternativní postupy nakládání s ostatky – díky speciální urně z vás tak může vyrůst strom nebo se například proměníte v diamant.

Jako diamant budete se svými blízkými navždy

Přeměna lidských ostatků na syntetický diamant je pro velkou část společnosti čím dál lákavější. Nejen, že tímto způsobem pozůstalí získají trvalou a krásnou vzpomínku na někoho zemřelého, ale rovněž tím mohou řešit ekonomickou otázku pronájmu hřbitovního místa. Poprvé se o možnosti přeměnit lidské ostatky na diamant začalo hovořit kolem roku 2000, kdy byla v Rusku vyvinuta pokročilá technologie, která to umožňovala. Již o tři roky později se pomalu, ale jistě začal tento nový „byznys“ rozjíždět po celém světě.

iZdroj fotografie: Depositphotos

První společnost, která od roku 2003 umožňovala výrobu diamantů z kremačního popela, lidských vlasů či zvířecích chlupů, se nacházela ve Spojených státech amerických. Další ji záhy následovaly – v roce 2004 vznikla ve Švýcarsku společnost Algordanza nabízející výrobu diamantů z lidského popela a o čtyři roky později zde vznikla další. V současné době sídlí výrobci speciálních památečních diamantů po celém světě včetně Česka. Tuzemské společnosti nabízí kromě zpracování lidských ostatků i možnost vyhotovení diamantu ze zvířecího popela či chlupů.  

Proces výroby diamantu trvá zhruba jeden měsíc

Památeční neboli kremační diamant je klasifikován jako syntetický diamant, k jehož výrobě se používá čistý uhlík získaný z kremačního popela. V závislosti na teplotě během kremace obsahuje lidský popel od 0,5 do 20 % uhlíku. Pro vyhotovení nejmenšího nabízeného diamantu je potřeba asi 2,5 gramu čistého uhlíku. Toto množství se extrahuje z přibližně půl kilogramu kremačního popela. V prvním kroku výroby diamantu je nicméně nutné popel nejprve vyčistit od prvků, které by výsledný šperk poničily (například zlato a stříbro ze zubních výplní).

V momentě, kdy je popel vyčištěn, se ve výrobním procesu přistupuje k izolaci uhlíku. Jakmile je prvek získán, je převeden na svoji grafickou formu (tzv. grafit). V dalším kroku výroby je grafit vložen do keramické šablony se speciální patronou, kde je k němu přidán ještě katalyzátor a zárodek diamantu. Poté je působením velmi vysokého tlaku a teploty (okolo 2 700 °C) přeměněn na surový diamant. Poslední krok výroby zahrnuje broušení a řezání kamene do jeho finální podoby.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Celkem trvá proces výroby kremačního diamantu zhruba jeden měsíc. Přičtete-li k výrobě ještě čas, který nejprve popel a později diamant stráví v přepravě, originální památku na zesnulého budete mít u sebe asi za 2 měsíce. Ovšem barevné diamanty vyžadují další úpravy, které výsledný čas prodlužují. Největší zájem o kremační diamanty projevují Japonci. Češi zatím v poptávce zaostávají, ovšem podle některých názorů za tím stojí vyšší cena – nejmenší diamant vám specializované firmy vyhotoví za necelých 70 000 Kč.

Jakým způsobem by jednou vaši příbuzní měli naložit s vašimi ostatky?

Zdroj: LiveScience