Jste jedináček, nebo máte sourozence? I to, v jakém pořadí jste se narodili, určuje vaši osobnost

Jak je to s vlivem pořadí narození dětí a strukturou rodiny na formování jejich osobnosti? Jde ve skutečnosti jen o stereotypy, nebo má rodinný obraz opravdu vliv? Teorie pořadí narození začala někdy v roce 1920. Podíleli se na ní Alfred Adler, Sigmund Freud a jejich kolegové. Adler totiž věřil, že pořadí, ve kterém přijdou děti v rodině na svět, už ze své podstaty silně ovlivňuje jejich budoucí osobnost.

Od nejstaršího potomka

Nejstarší dítě má sklony být konzervativní, ambiciózní a s predispozicí k velení. Obvykle totiž takové děti přebírají aspoň část odpovědnosti za své mladší sourozence, jsou starostlivé a více míří k vlastnímu rodičovství. Protože nejstarší dítě nastavuje ostatním určité tempo, mladší dítě se ho snaží nějakým způsobem překonat. Jeho tempo vývoje je rychlejší. Prostřední děti jsou ambiciózní, ale jen zřídka sebestředné.

iZdroj fotografie: Pixabay

Nejmladší dítě zpravidla dostává dost pozornosti jak od rodičů, tak i od starších sourozenců. To je ovšem taky důvod, proč se může cítit méně zkušené a nezávislé, protože hodně věcí někdo vyřeší za něj. Často takto vzniká silná motivace překonat oba starší sourozence. Nejmladší dítě se tak může stát nadmíru odhodlaným a ve svém oboru dosáhnout obrovských úspěchů. Třetí potomek bývá zpravidla velmi společenský, často tako divočejší.

Zbývá jedináček

Protože jediné dítě nemusí soupeřit s žádným z přímých rodinných vrstevníků, snaha o překonání se většinou zaměřuje na otce. Protože ho rodiče obvykle hýčkají a věnují mu veškerou pozornost, očekává jedináček to samé i od svého okolí. Jeho styl života se nese ve znamení závislosti a potřeby pozornosti. Obojí často ústí v problémy v komunikaci se svými vrstevníky. V rodině vyrůstá bez konkurence, která ovšem normálně existuje v každé oblasti.

iZdroj fotografie: Pixabay

Je nutné poznamenat, že celá teorie má mnoho nepřesností. Výzkum nebere příliš v úvahu vzdělání, kulturní rozdíly a společenskou úroveň rodičů. Stejně tak rodinné vztahy jsou určujícím faktorem pro to, jak se bude dítě chovat ve společnosti cizích lidí. Sourozenecká struktura může hrát samozřejmě podstatnou roli, ovšem děti jsou odrazem hlavně svých rodičů. Na tom záleží, jaký člověk vyjde z které konkrétní rodiny.

Zdroj: BrightSide