Lidské tělo je úžasný nástroj, za který můžeme být přírodě vděční. Všechno je perfektně vymyšleno a každá část těla má svůj účel a význam. I když máme pocit, že je něco špatně, tělo moc dobře ví, co dělá.
Úžasným nástrojem našeho těla je nepochybně lidský mozek. Tento geniální počítač už dokázal vymyslet tolik nápadů a vyřešil množství nejrůznějších záhad, dokonce i záhad samotného lidského těla. A právě v současné době začínají největší mozky naší planety zjišťovat, jakým způsobem je lidský mozek schopný vnímat čich z okolního prostředí. Vědci také dekódovali, jak mozky savců vnímají pachy a jsou schopni odlišit jeden zápach od tisíců dalších zápachů.
Syntetický zápach
Při pokusech na myších vytvořili vědci z NYU Grossman School of Medicine poprvé elektrický podpis, který je vnímán jako zápach v mozku, přímo v centru pro zpracování pachu, čichové žárovce, i přesto, že zápach vůbec nemusí existovat. Protože signál stimulující zápach byl vytvořen člověkem, mohli vědci manipulovat načasování a pořadí, které souvisí s nervovou signalizací, a mohli tak identifikovat, které změny byly nejdůležitější pro schopnost myší přesně identifikovat syntetický zápach.
Rozeznávání obličeje
Dekódováním toho, jak mozek rozeznává pachy, je zčásti komplikované, protože na rozdíl od jiných smyslů, jako je například zrak, dosud nejsou známy nejdůležitější aspekty jednotlivých pachů, tvrdí podobně vedoucí studie a výzkumný pracovník zároveň. Při rozpoznávání obličeje dokáže mozek rozeznat lidi na základě vizuálních podnětů, jako jsou oči, a to i bez vidění nosu a uší. Ale rozlišovací vlastnosti pachů, se mezi schopnostmi mozku zatím nenašly.
Signály do glomerulů
Aktuální výsledky studie, které byly zveřejněné 18.června, se soustředí na čichovou žárovku, která je umístěna za nosem u zvířat i lidí. Předchozí studie ukázaly, že molekuly přenášené vzduchem, jež jsou spojené s vůněmi, spouštějí receptorové buňky lemující nos, aby vysílaly elektrické signály do nervově zakončených svazků v baňce zvané glomerula, a poté do mozkových buněk (neuronů). Podle vědců je načasování a pořadí aktivace glomerulů jedinečné pro každý zápach. Signály se pak přenášejí do mozkové kůry, což řídí, jak zvíře vnímá, reaguje a zapamatuje si daný zápach. Nicméně vůně se mohou v průběhu času lišit a mísit se s ostatními, a proto se vědci až dosud snažili přesně sledovat stopu jedné vůně napříč několika typy neuronů.
Pokus s genetickou úpravou myší
Pro novou studii vědci navrhli experimenty, jež jsou založené na dostupnosti myší geneticky upravených jinou laboratoří tak, aby jejich mozkové buňky mohly být aktivovány zářícím světlem, resp. technikou zvanou optogenetika. Potom myši školili, aby byly schopné rozpoznat signál generovaný světelnou aktivací šesti glomerulů.
Tiskové zprávy
|
PŘEČTENÍ: 3810
Historie a kultura
|
PŘEČTENÍ: 6887
