Mléčné zuby mohou zachránit spoustu životů. Proto je důležité si ty své (a vašich dětí) pečlivě schovat

Nicméně uchovávání mléčných zubů, pokud k němu dojde, se řídí spíše nostalgií a sentimentem. Pravdou však je, že existuje mnohem důležitější okolnost, proč jejich úschově věnovat zvýšenou pozornost. Pokud jste rodič malého dítěte, buďto tuto fázi teprve čekáte, nebo jste už svému chlapečkovi či holčičce nechali pod polštářem pár mincí jako náhradu za vypadlý mléčný zub. Co tedy dělat navíc, když k této klíčové události dojde?

Je to jen zub a není to jen zub

Hodně lidí si tyto zuby nechává coby sentimentální symbol, například vedle prvních botiček. Další se jich pak rozhodnou zbavit. A i úschova často nepřežije déle než několik let. Nikdy by asi nikoho nenapadlo, že tyto zuby mohou doslova zachránit život. Bádání z roku 2003 totiž zjistilo, že mléčné zuby obsahují obrovské množství kmenových buněk. A právě ty jsou schopny nahradit mnoho zcela jiných typů buněk. Nejspíš už vám svítá, že?

iZdroj fotografie: Depositphotos

Zachráněné mléčné zuby je z toho důvodu důležité uchovávat v chladu. Postupem času totiž kmenové buňky chřadnou – stejně jako v každé další tkáni. Na světě ovšem existují již některé specializované firmy, které se přímo na toto zaměřují. Dětský chrup je zde uložen v kryoprezervačním trezoru a chlazen tekutým dusíkem. Obsažené kmenové buňky tak zůstávají zcela nedotčené, a to po mnoho následujících let.

Slibný zdroj pro tělesné opravy

Podle badatelů jsou buňky v těchto zubech zcela unikátní ve srovnání s mnoha „dospělými“ kmenovými buňkami po celém těle. Žijí dlouho, jejich kultury narůstají rapidním tempem a se správným impulsem v laboratoři dovedou vytvořit jak kosti, tak třeba neurony. Následující výzkumy tyto nálezy ještě rozšířily. Vědci teď spekulují, že možná identifikovali důležitý a velmi snadný zdroj kmenových buněk použitelných při opravě poškozeného těla.

iZdroj fotografie: Depositphotos

„Lékaři po celé dlouhé roky úspěšně těžili kmenové buňky z pupečníkové krve,“ podotýká Dr. Songtao Shi z NIDCE. „Naše nálezy jsou v některých směrech podobné a buňky z dočasného chrupu jsou nejspíš latentní pozůstatek rané vývojové fáze.“ Dočasný chrup je přesný název pro to, čemu lidé většinou říkají mléčné, první nebo dětské zuby. U dětí se běžně vyvine sada 20 dočasných zubů, jeden kus po druhém pak vypadává, což nastává ve věku mezi 6–12 lety.

Formování už u plodu v děloze

Dočasné zuby se začínají formovat už během embryonální fáze těhotenství. Jejich vývoj začíná v šestém týdnu vznikem zubní ploténky. Když embryo dosáhne věku 8 týdnů, je v horním i dolním oblouku už 10 pupenů, ze kterých se později zformují dočasné zuby. Pokračují v růstu, dokud se neprořežou dásní až do úst. Proces se také jmenuje erupce a začíná přibližně v 6. měsíci věku dítěte. Pak pokračuje až do věku 25–36 měsíců.

Stomatologové i další odborníci je považují za nezbytný krok ve vývoji ústní dutiny. Vyvíjejí se ze stejných zárodků jako stálé zuby a připravují jim budoucí dráhu. Stejně tak je k formování potřebují čelistní svaly i kosti. Podle nich si totiž tvoří rozestupy pro stálý chrup. Kořeny prvních zubů jsou tak otvorem pro růst těch stálých. Stejně tak je první chrup potřeba pro vývoj řeči i zpracování potravy v ústech, tedy správné žvýkání.