Sledování hororů funguje jako terapie našich strachů. Světoznámý odborník objasnil, proč tomu tak je

Pro mnohé fanoušky jsou právě tyto filmy způsobem, jak najít zklidnění – skrze napětí a vzrušení. Než ale zvednete udiveně obočí, vězte, že tato myšlenka má nejen odůvodnění, ale i reálný precedent. V roce 1991 vznikl dokument Fear in the Dark, v němž promluvil i slavný Wes Craven. Tento režisér stojící například za legendární Noční můrou v Elm Street jasně prohlásil, že „horory nevytvářejí strach, ale uvolňují ho“.

Terapie krví a nemrtvými

Cravenovo prohlášení naráželo na vrstevnatou pravdu. Právě setkání s věcmi, které nás děsí, může být použito jako jejich vlastní katarze. Nejde přitom jen o klasickou poučku „postavit se svým strachům“, ale o adrenalin, který takové snímky vyvolávají. Ten může být pozitivní pro náhled na strach u některých diváků. Benefity záchvěvů strachu jsou jedním z hodně diskutovaných témat a hororové filmy se tudíž projevují léčivě.

iZdroj fotografie: Pixabay

Součástí celé zábavy je samozřejmě skutečnost, že akademické kruhy po dlouhá léta nespatřují v tomto filmovém žánru přínos naprosto žádný. Ve 30. letech panovalo spoustu obav ohledně vlivu hororů na diváky, hlavně na děti. První kritiky těchto snímků vycházely ze skutečnosti, že zobrazují bolest a sadismus. To dávalo podněty některým touhám nebo fantaziím, které by rozhodně neměly být v lidech živeny, podotýkali psychologové.

Postupné změny vnímání žánru

Jenže horor začal být nedílnou součástí zábavního průmyslu a akademici postupně měnili svůj náhled na to, jak je publikem přijímán. Původně byli totiž diváci viděni jako pasivní příjemci. Jenže časem vyplynulo, že zaujetí lidí při sledování hororu je velmi aktivní a představovaný materiál rozebírají. Spojení právě s temnými podněty tak naráželo na mnohem hlubší vrstvy mysli než jen povrchové podráždění. Proč bychom se vystavovali negativitě?

iZdroj fotografie: Pixabay

Naše tělo reaguje jako v nebezpečí, jenže víme, že jsme v bezpečném prostředí. A právě vystavení pro nás problematickým podnětům v bezpečných podmínkách funguje jako forma terapie, uvedl  Kurt Oaklee, MA, MFT, zakladatel Oaklee Psychotherapy v San Franciscu. Ostatně terapie vystavením dráždivým podnětům se v léčbě pacientů používá běžně. Jedinec je v kontrolovaných podmínkách vystaven stresorům, jejichž efekt se pak postupně snižuje. Hororové filmy tedy dělají samostatně nebo hromadně to samé.

Uvolnění strachu z okolní reality

Tento postup se netýká zdaleka jen několika jedinců. Během května 2020 raketově vzrostl zájem o hororové snímky právě kvůli pandemii covidu-19. Zatímco celý svět čelil vlastnímu strachu, diváci se uchýlili k zombiím, aby světu utekli. Není nijak zvláštní, že právě v období stresu lidé utečou k tomuto žánru. Tyto filmy nás nutí k velkému soustředění a takto zaměřená mysl se už nezabývá tím, co se děje venku. Tělo je v nastavení „uteč nebo bojuj“.

iZdroj fotografie: Pixabay

Je však nutné vědět, že horory mohou negativně ovlivnit citlivější lidi, u nichž se pak úzkosti zhoršují. Pozitivní efekt tohoto žánru tedy velmi záleží na konkrétním nastavení jedince. Většině to ale může pomoci bezpečně uvolnit každodenní stres a obrnit se do budoucna. Takže pokud si po náročném dni v práci sednete a pustíte si Freddyho nebo Drákulu, určitě nejste sami. Navíc za všemi vrstvami psychologie a metafor je to jen čistá zábava a přesně tak je potřeba horory brát.

Který horor se vám zaryl do paměti a vždycky si ho rádi zopakujete?

Zdroj: HealthLine