Smrt je nedílnou součástí života a dává mu nakonec i smysl. Těchto pět překvapivých faktů o ní ale téměř nikdo neví

Veškerý organický život čelí na své životní dráze smrti. Právě proto je – na rozdíl od hor, skal nebo skla – vybaven schopností reprodukce. Člověk má tu obrovskou nevýhodu, že si je téměř od narození vlastní smrtelnosti vědom. Právě z toho důvodu mnohdy podniká řadu kroků k tomu, aby jej něco, co za svůj život vykoná, překonalo a přetrvalo. Už od dob Gilgamešových hradeb se tak snažíme dosáhnout nějaké formy nesmrtelnosti.

Rozkládající se lidské maso sladce voní

Je celkem obtížné určit, co je to vlastně „vůně smrti“. Nicméně ti, kteří někdy cítili pach mrtvoly, se docela shodují, že to není nic příjemného. Striktně vědecky lze pach rozkladu člověka definovat jako soubor více než 400 chemických sloučenin. Většina z nich se účastní i rozkladu zvířecích těl. Existuje však 5 esterů, tedy sloučenin reagujících s vodou, které jsou zcela jedinečné pro člověka. Jsou kupodivu přítomny i při hnití některých druhů ovoce.

Zastavení růstu nehtů a vlasů

Existuje stará legenda, že člověku rostou vlasy a nehty ještě dlouho po smrti. Proto jsou některé mrtvoly zobrazovány s bizarně dlouhými vlasy i nehty. Týká se to hlavně zombií. Tato mylná představa vychází z chybných pozorování. Ani jedno neroste, vlasy i nehty jen působí delší, protože se smrskává samotné tělo. Růst obojího vyžaduje funkci hormonálních procesů, které se zastaví okamžikem smrti nebo velmi krátce po ní.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Stárnutí zakódované v naší DNA

Badatelé poměrně dlouho věřili, že samotné buňky mohou být nesmrtelné. Znamenalo by to možnost neomezeného množení za správných podmínek. V roce 1961 se však ukázalo, že je to jinak. Bez ohledu na okolní podmínky se buňky po 50–70 děleních již dále nemnoží. O 10 let později přišla hypotéza, že koncové opakující se sekvence chromozomů (telomery) jsou po každém dělení kratší. A když tyto řetězce zkrátka „dojdou“, dělení se zastaví a buňky odumřou.

Několik následných výzkumů našlo důkazy, že délku života lze z délky telomer celkem snadno předvídat. Není ovšem jisté, zda je jejich zkrácení příčinou jevu, nebo jen jeho příznakem. Pokud by ovšem šlo o příčinu stárnutí, mohli bychom pomocí manipulace s telomerami délku života výrazně prodloužit. K tomu máme ovšem ještě daleko.

Strach ze smrti s věkem roste

Tohle je částečně pravda a nejvíce se bojí osoby ve věkové kategorii 40–50 let. Lidé ve věku 60–70 let se bojí mnohem méně. Nejsilnější strach pociťují muži ve věku 20 let, ten ale postupně klesá. Veškeré bádání se však opírá o jediný výzkum, lidé různých věků byli tedy dotazováni ve stejný čas.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Čím víc dumání o smrti, tím větší předsudky

„Popište emoce, kterými procházíte při myšlenkách na svou vlastní smrt. Popište, co se podle vás fyzicky stane s vaším tělem poté, co zemřete.“ Tyto otázky byly položeny tisícům lidí, kteří se účastnili průzkumů ohledně smrti v posledních 25 letech. Výsledky ukázaly, že lidé mající více úvah o vlastní smrti se zároveň více kloní k rasismu, odsouzení prostituce i párů stejného pohlaví. Chtějí však mnohem více dětí, tedy lpí na nějaké formě virtuální nesmrtelnosti.

Jaké jsou vaše myšlenky při tématu smrti?

Zdroj: TheScientist