Jsme jediným druhem na této planetě, který si je plně vědom vlastní smrtelnosti. S představou konečnosti vlastní existence je samozřejmě těžké se vyrovnat, a to pro kohokoli.
Právě z toho důvodu nabízí většina náboženských i filosofických tradic nějaký výklad dění po smrti. Pro vědu je to stále atraktivní pole bádání, ač velmi náročné. Cokoli spojeného se smrtí je totiž velmi těžko dosažitelné i přes veškerý technologický pokrok. Nejnovějším objevem odborníků je však to, že naše duše neumírá spolu s fyzickým tělem. Podle posledních údajů totiž „žije“ dál. Potvrzují tak závěry badatelů náboženskou víru v posmrtný život?
Duchovní nauky i mechanika
Koncept nebe či nějaké formy posmrtného života jsou jádrem většiny duchovních nauk. Podle nevěřících se nic nestane, smrt je prostě konec. I u dalších skupin se však objevuje víra v život po životě. A někteří vědci tvrdí, že pro tuto možnost existují naprosto jasné důkazy. V první řadě však musí existovat možnost, že entita pro nás známá jako mysl není tvořena mozkem. Podle badatelů jsou možné i další vrstvy reality, které dosud unikají přesnému zkoumání.
Jsou v zásadě za tím, co zatím o mozku víme, současně ale jasně definují naši realitu. Na základě této skutečnosti odborníci tvrdí, že přestože tělo jasně umírá, vědomí žije navždy. Tím pádem i duše. Umožňují to zákony kvantové mechaniky. Tento obor je zmíněn u mnoha vědeckých objevů, ale o co vlastně jde? Stojí za to vědět, že se zabývá chováním hmoty, konkrétně na atomární a také subatomární úrovni.
Mezi elektrony a protony
Jejím cílem jsou tak vlastnosti molekul a atomů i jejich dalších základních jednotek. Konkrétně neutrony, elektrony, protony, kvarky, gluony a další. Jak dělala částicová fyzika pokroky, tradičně pojatá hmota se postupně vytrácela. Vesmír se tak začal podobat spíš myšlence, nehmotné soustavě matematických zákonů. „Proces poznání směřuje stále více k nemechanické realitě; vesmír je tudíž spíše myšlenkou, než nějakým velkým strojem.“
„Vědomí je pak odhaleno jako nenáhodný zásah do říše hmoty. Měli bychom být spíše oslavováni jako tvůrci či vládci říše hmoty,“ napsal slavný fyzik James H. Jeans. Na kvantové úrovni je pak uložena i informace a mohlo by se jednat právě o duši. Podle Stuarta Hameroffa a Sira Rogera Penrose je vědomí zkrátka informací uloženou nikoli na buněčné, ale právě kvantové úrovni. Podle jejich výzkumů jde o proces tzv. Orch-OR ukládání.
Duše vepsaná do těla
Toto Coordinated Objective Reduction se děje skrze strukturální složky lidských buněk. Jsou to mikrotubuly na bázi proteinů, které dokáží nést kvantové informace. „Předpokládejme, že se zastaví srdce, krev neteče a mikrotubuly ztratí svůj kvantový stav,“ vysvětluje Hameroff. „Kvantová informace ale není zničena, protože ani nemůže být. Jednoduše se pak rozptýlí po celém vesmíru.“ Tady přichází i teorie 21 gramů, které má tělo ztratit okamžikem smrti.
Pravdou totiž je, že fyzický svět kolem nás existuje jen skrze naše smysly. Dle Institutu Maxe Plancka v Mnichově nastává po smrti nekonečný posmrtný život. Ten, ve kterém žijeme, je jen konstruktem našich smyslů. Po smrti těla tak duše odchází do onoho nekonečného. „To, co vidíme tady a teď, je jen hmotná rovina vnímaná skrze smysly,“ říká Dr. Hans-Peter Durr. „Posmrtný život je pak nekonečná realita, která tu hmotnou dalece přesahuje.“
Jak se mění vaše vnímání smrti?
Technika
|
PŘEČTENÍ: 17267
Technika
|
PŘEČTENÍ: 21398
