Části a funkce těla, které dnešní člověk nepotřebuje. Jaký byl prvotní účel husí kůže či zubů moudrosti?

Současná podoba lidského těla je výsledkem dlouhého evolučního vývoje. V jeho průběhu došlo ve strukturách těla k mnohým změnám, přičemž některé z nich způsobily vznik tzv. rudimentů. Rudimenty jsou ty orgány a části lidského těla, které ztratily svůj prvotní význam, jejž měly v předcházejících fázích evoluce. Vyskytují se u každého jednotlivce, pročež se předpokládá, že nejsou geneticky závislé či ovlivněné chybnými buněčnými procesy. O některých z nich pravděpodobně ani nevíte.  

1) Pyramidový sval

V případě člověka jsou nejčastějšími rudimenty nejrůznější svaly, jež v průběhu evoluce ztratily svoji původní funkci, či se jedná o pozůstatky nevyvinutých orgánů. Jedním z takových svalů je i pyramidový sval (musculus pyramidalis). Ten společně s přímým břišním svalem tvoří přední svaly stěny břišní. Jeho funkce není přesně známá, avšak v současnosti se využívá jako náhrada poškozeného svalstva na nohou, respektive na nártu či kotníku.

2) Husí kůže

V případě, že je vám zima či máte strach, můžete (nejčastěji na svých pažích) pozorovat tzv. husí kůži (cutis anserina). Za ní stojí svaly musculi arrectores pilorum, které jsou u člověka považovány za rudimentární. Obecně se jedná o drobné hladké svaly, jejichž stažení způsobí postavení chlupů a svraštění kůže. Dříve sloužily ke zlepšení termoregulace kůže a k optickému zvětšení objemu těla, avšak se ztrátou většiny ochlupení svůj význam ztratily.

iZdroj fotografie: Depositphotos

3) Dlouhý sval dlaňový

Dalším rudimentárním svalem je dlouhý sval dlaňový (musculus palmaris longus). Ten se nachází na předloktí, přičemž začíná u lokte a upíná se do vazivové vrstvy na dlani. Dříve sloužil k ohýbání loketního kloubu a zápěstí i k napínání dlaně. Podle dostupných zdrojů tak pomáhal předchůdcům člověka šplhat po stromech. V současnosti je zbytný, pročež se v případě potřeby využívá při kosmetických procedurách, jako jsou napravení špatného postavení palce či operace poklesu očních víček.

4) Svaly ušního boltce

O existenci svalů ušního boltce (auricula) jste již pravděpodobně slyšeli, ovšem věděli jste, že se jedná o rudiment? Tyto svaly umožňovaly předchůdcům člověka (v současnosti také všem vývojově nižším savcům) hýbat ušima pro lepší zachycení přicházejícího zvuku. Ačkoliv někteří lidé stále dokáží ušima svévolně pohybovat, většina populace tuto schopnost ztratila.

5) Slepé střevo

Červovitý výběžek tlustého střeva čili apendix vermiformis je 6–10 centimetrů dlouhý a asi 7 milimetrů široký. Je tvořený lymfatickou tkání a na rozdíl od tlustého střeva je pokrytý souvislou svalovinou. V současnosti je stále považovaný za rudiment, ovšem ozývají se i hlasy, které tvrdí opak. Namísto dříve přijímaného názoru, že měl důležitou funkci při rozkládání rostlinné potravy, se stále více vědců kloní k názoru, že má klíčový význam pro správnou funkci střevního imunitního systému a rovněž podporuje růst zdravých střevních bakterií.

iZdroj fotografie: Depositphotos

6) Zuby moudrosti

Další ze série rudimentárních částí lidského těla jsou zuby moudrosti. Ty získaly svůj název od doby, kdy většině lidí vyrostou, a sice až v dospělosti. V minulosti sloužily k lepšímu rozmělňování potravy – ta byla oproti té současné tužší a tvrdší – avšak v současnosti jsou zbytečné.

7) Kostrč

Kromě rudimentů existují ještě takzvané atavismy. Ty mají stejný význam jako rudimenty, ovšem nevyskytují se u všech zástupců lidské populace, ale pouze výjimečně. Často tak vznikají jako důsledek chybného průběhu buněčných mechanismů či vlivem působení genů. Příkladem atavismu může být vyvinutý ocas čili prodloužení kostrče (os coccygis). K tomu dochází při nesprávném embryonálním vývoji v průběhu 4. a 5. týdne těhotenství. Předchůdcům člověka sloužil ocas ke stabilizaci při pohybu.

8) Nadpočetné prsní bradavky

Méně častým, avšak stále se vyskytujícím příkladem atavismu, jsou i nadpočetné prsní bradavky. Latinsky se tento stav označuje jako polythelia a vzniká v důsledku chybného prenatálního vývoje. Během něho dojde k nekompletní regresi zbytků tzv. mléčné lišty, což je epitelová tkáň, která se během druhého a třetího měsíce vývoje mění v mléčnou žlázu a její zbytky v průběhu dalšího vývoje zanikají.  

Existence kterého rudimentu vás překvapila?

Zdroj: ScienceDirect