Co se stane, když sníte plesnivé jídlo a proč u některých potravin stačí postižený kousek odkrojit a u jiných ne?

Nijak moc nevoní, vypadá jako z jiného světa. A i když o ní třeba moc nevíte, nejspíš je vám jasné, že je lepší se od ní držet co nejdál. Rozhodně většina z nás netouží ji jíst, resp. s ní vůbec přijít do styku. Co by se ale stalo, kdybyste třeba nevědomky trochu snědli? Jaký dopad by měla plíseň na váš organismus? Museli byste do nemocnice? A existují situace, kdy může plíseň vlastně dobře chutnat? Na světě existuje asi 300 000 druhů plísní a každá se chová trochu jinak.

Šíření a obtížné pozorování

Některé plísně vám mohou způsobit opravdu silnou nevolnost nebo průjem. Jiné radikálně zvednou cenu sýra a další vás bez problémů zabijí. Víte tedy, s jakým druhem plísně máte co do činění? A je tak nějak v pořádku prostě sníst plíseň na potravinách? Plíseň je v základu mikroskopická houba, kterou lze snadno najít na rostlinách, zvířatech nebo v budovách. Rozrůstá se pomocí hyf, tedy vláken, která postupně vytváří rozvětvení.

Těmi se dostává do jídla nebo jiného materiálu, a protože jsou hyfy tenké, je obtížné je na začátku spatřit. Když si na jídle všimnete plísně, vaše první otázka nejspíš zní: „Mám to vyhodit?“ Pokud ji najdete na měkkých potravinách, jako džemu, jogurtu, broskvích nebo rajčatech, okamžitě je vyhoďte. Na tvrdších, jako sýry, mrkve nebo tuhé salámy, je v pořádku vrstvu odříznout a zbytek zkonzumovat. Proč tomu tak je?

Hlavně to, co ji doprovází

Tvrdé materiály jsou pro plíseň náročnější na průnik, takže se uvnitř nemůže šířit tak rychle. Řekněme ale, že jste jí zkrátka trochu pozřeli. Co se s vámi tedy stane? Největším problémem nebude samotná plíseň. Provází ji totiž bakterie, které vám způsobí bolesti břicha, zvracení a několik velmi rychlých výletů do koupelny. To ale není nic ve srovnání s tím, kdybyste snědli tzv. mykotoxiny, látky produkované právě některými druhy plísní.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Najdete je v některých potravinách a přežijí prakticky všechny typy kuchyňských úprav. Je jich asi 500 druhů a nejnebezpečnější je aflatoxin, který se vyskytuje hlavně na burácích a na kukuřici. Když je ho moc, může vám poškodit játra, DNA, způsobit rakovinu a nevratně narušit imunitní systém. Ale ne všechny plísně jsou takhle škodlivé, někdy je připravujeme zcela cíleně. Například modrý sýr je produktem netoxické plísně Penicillium roqueforti.

Modré a zdravé plísně

Plísně tohoto druhu – tzv. ušlechtilé – mají naopak antibakteriální efekty, což jim dovoluje potlačovat mnoho patogenů. Kromě toho rozkládají proteiny, z čehož pochází jejich tak žádaná krémovost a typicky ostrá chuť. Jako se vším dalším na tomto světě je toho v plísni víc, než se na první pohled zdá. Jistě, může vás dovést až do nemocnice, ale plíseň na chlebu byla počátkem revoluce v medicíně – vynálezu penicilinu, prvního antibiotika.

Kterou zkaženou potravinu jste naposled museli vyhodit?

Zdroj: TheScientist