Proč vypadáte lépe v zrcadle, než na fotce? Experti přišli s jednoduchým vysvětlením

Podle průzkumů se žena v Anglii podívá do zrcadla v průměru 70krát za den. Většinu z vás to asi nepřekvapí, ale někdo bez pohledu do zrcadla ani neopustí byt.

i Zdroj fotografie: Depositphotos
                   

Co když vás někdo někde vyfotí? Na snímcích často vypadáte naprosto příšerně (aspoň dle vlastního hodnocení). Skoro to působí, jako byste ve skutečnosti a v zrcadle byli dva zcela různí lidé. Ale klid, nejste rozhodně jediní, kdo má tyhle pocity. A celá záležitost má navíc několik zcela vědeckých vysvětlení. Opět se hlásí ke slovu mozek, který nás umí pěkně zmást, a pohled do zrcadla není v tomto případě výjimkou.

Obrácení obrazu a okamžitá kontrola

Osoba, kterou vidíme v zrcadle, to nejsme totiž ve skutečnosti my – zrcadlový obraz je převrácený. A protože se do něj díváme prakticky denně, zvykli jsme si právě na tuto převrácenou verzi sebe samých. Z toho ostatně pochází i klasický hororový námět s převrácenou osobností pocházející ze zrcadla. Návyk pochází z frekvence vystavení se této podobě, takže pokud se takto nevidíte často, bývají pro vás šok například vlastní fotky.

iZdroj fotografie: Pxhere

Dalším faktorem je naše přímá kontrola nad způsobem zobrazení. Pokud něco nevidíme jasně, můžeme si posvítit, natočit se nebo přiblížit. Průběžně také upravujeme samotnou tvář, měníme postoj, ladíme oblečení. Pokud jde o fotografie, většinou se na nich vidíme až po jejich pořízení. Změna pozice tu může také pomoct a obecně se hodí znát svoje dobré polohy, slabší stránky a nejlepší úhly. Digitální foto obvykle dovoluje víc verzí.

Vliv světla a asymetrická tvář

Při vnímání sebe sama v zrcadle hrají významnou roli také světelné podmínky. Náš mozek už ale v tomto ohledu funguje na „automatiku“ a poskytne nám obraz vlastní tváře, na jaký jsme zvyklí. Kamera nebo fotoaparát tak ale nepracují a zobrazí všechno objektivně, jak to zachytí. Právě proto je světlo pro profesionální modelky tak podstatné. Ostatně u fotografů platí základní pravidlo, že světlo může snímek udělat dokonalým, nebo naprosto hrozným.

iZdroj fotografie: Pxhere

Už jsme uvedli, že zrcadlo naši tvář obrací. Možná vás napadlo, že to přece není problém. Jenže lidská tvář není symetrická, nikdo ji takovou nemá. Jsme většinou zvyklí se na sebe dívat z několika málo úhlů a brát pravou jako pravou a opačně. Všichni kolem nás vnímají naši tvář naopak. Právě proto máme při pohledu na fotografie kolikrát pocit, že se díváme na někoho úplně cizího. Nota bene tehdy, když se nefotíme nijak často.

Vliv okolí a několik konkrétních detailů

Podle Nolana Feeneyho se koukáme do zrcadla většinou doma, nebo obecně v bezpečném prostředí. A když nás někdo fotí, jsme vždycky lehce ztuhlí. Snažíme se nemrkat, takže máme větší oči, stejně jako roztahujeme pusu ve falešném úsměvu, který připomíná kachnu. Fotky dnes z velké většiny končí na sociálních sítích, a to našich i cizích. Logicky tak cítíme poměrně hodně tlaku na to, abychom na nich vypadali aspoň trochu k světu.

iZdroj fotografie: Pxhere

Při pohledu do zrcadla se většinou soustředíme na několik konkrétních detailů, které chceme nejvíc vylepšit nebo zkontrolovat. Jde především o naše rty, nos, oči – což jsou hlavní cíle pro make-up. Během takového důrazu na detail kolikrát unikne naší pozornosti to, jak fungují jednotlivé části dohromady. Výsledek na fotce pak posoudíme jedním mrknutím. Sžití s vlastními chybami a nedostatky může přinést před objektiv více vlastní sebedůvěry.

V základu si o sobě trochu moc myslíme

Výzkum univerzity v Chicagu (ale nejen ten) odhalil, že lidé se obecně považují za atraktivnější, než ve skutečnosti jsou. Za účelem tohoto srovnání vybrali badatelé obrázky účastníků studie a vytvořili jejich lepší i horší verze. Dobrovolníci byli následně vyzváni, aby vybrali svou původní fotku. Většina z nich selhala, protože zvolila právě ty vylepšené výzkumným týmem. Naše vnímání je tedy dlouhodobě zkreslené.

iZdroj fotografie: Pxhere

Do zrcadla se běžně díváme mnohem víc, než nakolik sledujeme naše fotografie. Mozek nás pak vytrvale balamutí a skutečná podoba tváře i těla se nám jeví jako zvláštní. Neznamená to, že bychom vypadali jakkoli ošklivě nebo odpudivě, jen zkrátka nejsme zvyklí si udržet odstup. Ideálním postupem je tedy pozorovat sami sebe více způsoby. A taky se smířit s vlastní nedokonalostí a akceptovat, že nejde o problém, ale formu jedinečnosti.

Jak důkladně a často se kontrolujete před zrcadlem?

Zdroj: BrightSide

Diskuze Vstoupit do diskuze
55 lidí právě čte
Tomáš Vaculík
Autor článku

Tomáš Vaculík

Zobrazit další články