Hlasité křupnutí kloubů potká jednou za čas každého a někteří si ho dokonce značně užívají. Nabízí se ovšem otázka rizikovosti takové kratochvíle.
Realita je taková, že se není příliš čeho obávat. Pro praskání kloubů – hlavně na prstech – existuje několik důvodů a všechny rozhodně nejsou nebezpečné. Můžete se totiž setkat i s více projevy, tedy od praskání k vrzání nebo různému cvakání. Všechny spadají pod vědecký termín crepitus. Dochází k němu také u lidí všech věkových kategorií, i když je pravdou, že s přibývajícími léty praskají klouby o něco více. Co za tím ale vězí?
Projevy vzduchových bublinek
Za praskavým zvukem stojí nejčastěji vzduchové bubliny, které vznikají přímo v kloubech. Ideálním místem jsou dvě kosti oddělené tekutinou, což snižuje jejich tření. Kosti se od sebe vzdalují a zase se přibližují prakticky při každém pohybu těla, stejně tak i při zvláštních úkonech. Jakmile se tak děje, snížení tlaku vede k tomu, že plyn obsažený v „mazivu“ vytvoří bublinku. V ní je většinou oxid uhličitý, dusík a kyslík.
Existuje zajeté přesvědčení, že crepitus je rizikovým příznakem, je to ovšem pravda jen v některých případech. Lékaři testovali během roku 2015 mnoho kloubů v reálném čase a přišli na to, že popsané vzduchové bublinky jsou pro tělo zcela neutrální projev. Jakmile navíc dojde k opravdu hlasitému prasknutí, plynům trvá nějakou dobu, než opět dosáhnou potřebné intenzity. Křupat prsty cíleně tedy přes veškerou snahu nejde nikomu příliš často.
Při dědičném syndromu
V případě lidí s hypermobilitou – tedy nadměrnou pohyblivostí kloubů – jdou všechny projevy daleko za hranice běžných parametrů. Syndrom je navíc dědičný, takže i děti takto stižených rodičů budou prsty praskat velmi často. V některých případech je příčina zvuku anatomická, konkrétně jde o pohyb šlachy přes nerovnost na kosti. Pak se velmi rychle vrátí do původní pozice. Nejčastěji k tomu dochází v kolenním kloubu při přechodech sedu a stoje.
Je tedy vůbec někdy důvod k tomu mít se u praskání na pozoru? Ano, jedna možnost tu je. Může k němu totiž docházet i tehdy, když dojde k opotřebení nebo poškození chrupavky mezi jednotlivými kostmi. Poznáte to snadno, neboť je provázeno dutou bolestí, které vlastně křupnutí uleví. Nepříjemné pocity způsobuje tření kostí o sebe, tedy osteoartróza, kterou trpí asi 50 % populace starší 65 let. Bolest lze kontrolovat různě, je však třeba vyšetření.
Kontrola při přetrvávání
Hlasité projevy kloubu tak samy o sobě žádnou hrozbu nepředstavují. Projevují se i ve zvířecí říši a například antilopy právě pomocí tohoto křupání zastrašují různé predátory. V případě, že se však tyto zvuky projevují dlouhodobě, je důvod alespoň k návštěvě lékaře.
Kdy vám klouby praskají nejvíc?