Porota vás shledala vinnými a soudce vás poslal do jedné z nejnebezpečnějších věznic na celé Zemi. A pokud nebudete dost opatrní, strávíte za těmito zdmi zbytek svého života.
Jakmile za vámi zapadnou mříže, asi vás napadne několik klíčových otázek. Tou první je, komu se tady dá věřit? Dalo by se odsud nějak uprchnout? A co nebo koho sníte, když vám dojde potrava? Trochu soli, prosím. Tohle je jedna z nejhorších věznic na světě a teď je vaším domovem. Ať už jste skončili v jednom z mnoha táborů Severní Koreje nebo přecpaných zařízeních Rwandy, strávíte své dny bojem o jídlo a vyhýbáním se gangům.
Čas, hormony a vztahy uvnitř
Nakonec vás tu čeká jen čas, který je třeba vyplnit. Jak ho tedy strávíte? Protože jakmile se za vámi zavře vstupní brána, pravidla okolního světa už neplatí. Teď se váš svět smrskl na bojuj nebo uteč a do věcí vstupují hlavně instinkty. Máte se bránit, když vás spoluvězni na cele zatlačí do kouta? Čekají vás dvě dekády s těmi nejnebezpečnějšími lidmi, jací kdy chodili po povrchu planety. Pokud se však naučíte přežít ze dne na den, snad odejdete živí.
Se vstupem se vám rozbuší srdce. I když vězení vypadá chaoticky, není to nic proti vašemu organismu. Stres produkuje hormony jako kortizol, které vedou k nechutenství. Vzhledem k jídelníčku je to asi dobrá zpráva a ještě se k tomu vrátíme. S chemickým tancem vašeho těla přijde možná panická ataka nebo boj na pěsti. Protivníka si ale volte opatrně, nebude to jako na školním dvoře. Tady má každý vztah nebo boj svoje trvalé následky.
Málo jídla a vždy na pozoru
Jestli jste se dostali do věznice Gitarama ve Rwandě, budou kolem vás váleční zločinci, sexuální násilníci a kanibalové. Uvnitř vládnou gangy, a pokud chcete přežít, musí vám někdo hlídat záda. V cele vám bezpečnost nikdo nezaručí a samotka není o nic lepší. Byli byste v místnosti o velikosti 1 metr čtverečný bez stropu nebo postele. Příděl jídla je malý, a když se nikdo nedívá, mnoho vězňů se sní navzájem. Spěte s jedním okem otevřeným.
Pokud jste byli na samotce celou dobu, nejspíš vás trápí úzkost a paranoia. V normální věznici s gangy jste si mohli získat nějakou pověst. V zaniklém vězení Carandiru v Brazílii vám mohl gang pomoci přežít nepokoje a podvýživu. Hromadění jídla a léků vám pomůže s hladem a nemocemi. Nepočítejte s nějakou lékařskou pomocí, doktoři se těmto místům raději vyhnou. Se vším tím násilím a smrtí kolem je možná načase naplánovat útěk.
Útěk nejen z Alcatrazu
Jak byste se ale dostali ven? Pamatujte, že vězeňské vztahy se mohou vyplatit různě. Seznámení se s ostrahou vám může získat nějakou důvěru. Informace o spoluvězních vám dají páku v dohadování se. Ať už půjde o vydírání nebo něčí přítelkyni, může to být jediná cesta ven. Pokud tedy nechcete dalšího půl roku kopat tunel. Třem vězňům trvalo 6 měsíců dostat se z Alcatrazu. A jestli vás chytí, nepočítejte, že přežijete o moc déle.
Pakliže jste se myšlenky na útěk vzdali, najděte si nějakou práci a budete mít asi 30 korun na hodinu. Zní to jako málo, ale pořídíte si jídlo navíc, jako v San Quentinu. Na dvorku se neotáčejte zády, kolem vás jsou ti nejhorší sérioví vrazi. I nejhorší věznice ale nabízí možnosti studia a cvičení. Na návrat do společnosti se musíte připravit. Ovšem i některé okolnosti venku jsou jako věznice. Co třeba pracovat celý život v jednom obchodu?