Povídáte si sami se sebou? Buďte v klidu, jedná se o naprosto normální, a dokonce zdravou činnost

Tento návyk se u většiny lidí zformuje už během dětství a velmi záhy se stane naší druhou přirozeností. A i když v něm nevidíte nic špatného a ani byste neměli, možná si občas řeknete, jestli je to vlastně normální. Nota bene v momentě, kdy se na vás divně dívají například lidé v obchodě nebo v práci. A pokud vám tento zvyk přijde jako něco podivného, buďte zcela v klidu. Samomluva je naprosto v pořádku i v případě, že se objevuje často.

V mnoha ohledech prospěšná

Nejen, že samomluva není nijak škodlivá, není ani známkou duševní poruchy. Jedná se dokonce o zvyk, který vám může v mnoha ohledech silně pomáhat. Pokud například doma hledáte nákupní seznam, je velmi prospěšné na něj občas zavolat. List papíru vám neodpoví, ale vyslovení nahlas pomůže vašemu mozku se víc zaměřit na to, co hledáte. Vyvoláte mu tak vizuální vjem a máte vyšší šanci si vzpomenout nebo seznam zachytit, když ho uvidíte.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Druhá pomocná funkce je podpora soustředění. Pokud například stavíte nějaký nábytek, nejspíš zazní spousta nadávek. Ale také se radíte sami se sebou během obtížných částí, nebo když vám něco není jasné. Vysvětlení celého procesu sama sobě pomáhá najít nečekaná řešení. Mozek se totiž lépe soustředí na jednotlivé kroky. Stejně tak si tím můžete dodat motivace, když už máte pocit, že konkrétní činnost vůbec nikam nevede.

Emoce a pozitivita

Pokud zažíváte složité a náročné emoce, rozhovor se sebou samým je vynikající formou terapie. Jasně vyslovené věci můžete totiž uchopit mnohem lépe než abstraktní myšlenky, které se vám jen honí hlavou. Nejspíš se můžete s těmito pocity svěřit někomu z rodiny nebo partnerovi. Jenže je vždycky velmi přínosné, když ještě předtím provedete právě trochu sebeterapie. Pomůže vám to ujasnit, s čím se vlastně potřebujete vypořádat.

iZdroj fotografie: Pixabay

Mozek nerozlišuje vaše myšlenky a realitu. Proto je potřeba dbát na to, co do něj ukládáte a jak na něj „voláte“. Pokud se budete zásobovat negativitou, od svého mozku pak negativitu zase obdržíte. I když se vám něco nepovede, připomeňte si, že jste se snažili, a oceňte svoje úsilí. Čisté sebeobviňování jen podkope pilíře, na kterých stojí vaše sebedůvěra. Jenže z něj asi nikdy nevzejde nic, co by vám pomohlo se posunout k další snaze.

Zdroj: HealthLine