Určitě to znáte – chleba vám spadne na zem vždy namazanou stranou. Pak nastává zásadní otázka, zda ho i přesto sníst, nebo raději neriskovat a vyhodit ho.
Většinou se v takových případech lidé odkazují na pravidlo 5 vteřin. Neklameme ale tímto postupem sami sebe a neriskujeme své zdraví? Zákon 5 vteřin patří k nejjednodušším mechanismům našich životů. Bez jakéhokoli odůvodnění skrze něj věříme, že pokud sebereme upuštěné sousto do 5 vteřin, je zdravotně zcela nezávadné. Za dobu celé jeho nejasné existence se nejspíš nevyskytl nikdo, kdo by u něj požadoval zdůvodnění.
Mýtus o 5 vteřinách bezpečného času
Pro začátek tedy nepříjemná pravda – toto pravidlo je zcela nesmyslné. A protože vědci jsou parta zvědavých lidí, otestovali, jak je to s pádem jídla na zem doopravdy. Nelze se tedy uklidnit tím, že jídlo se země dotklo jen na moment a nic se vlastně neděje. Žádný takovýto limit totiž neexistuje. I když potravinu zvednete opravdu rychle, stále se na ní mohou vyskytovat zdraví škodlivé bakterie. Ty na ni totiž zaútočí momentem jejího kontaktu s povrchem.
Nemusí ovšem záležet ani tak na jejich množství. Existuje totiž dostatek druhů bakterií, které člověku uškodí i v minimálním počtu. Pokud ani tohle nepovede k vaší větší ostražitosti, není to jediný důvod, proč spadlé jídlo vyloučit z další stravy.
Čistota je kolikrát jen zjevná
Náš zrak je sice v mnoha ohledech skvělý nástroj, není však všemocný. To platí jak pro jídlo, tak i pro podlahu. Ačkoli vy obojí vnímáte jako čisté a suché, zdaleka to tak nemusí reálně být. Patogeny všeho druhu mohou i přes veškerou vaši hygienickou snahu na podlaze přežívat mnoho dní. Je dost pravděpodobné, že vaše kuchyně je i v tomto momentu plná bakterií, ačkoli ji pokládáte za dokonale čistou.
Ano, rychlost hraje velkou roli
Zcela logicky nabírá potrava tím více patogenů, čím delší kontakt se zemí nebo dalším povrchem bude mít. Jakmile tedy dojde ke kontaktu, je riziko, že na ni bakterie ulpí. Roli hraje také povaha, respektive povrch samotné potraviny, protože bakteriím obecně svědčí vlhkost. U kousku jablka nebo šťavnaté broskve tak hrozí větší riziko než u sušenky nebo suchého chleba.
Když máte pochybnosti, raději vyhazujte
Kontaminovaný pokrm může způsobit i vážné zažívací potíže, a to bez ohledu na to, že je stále lahodný a dobře vypadá. Nejenže bakterie prostým okem ani lupou nevidíme. I kdybychom je viděli, nemůžeme určit, zda nás infikují a co přesně nám mohou způsobit. Většinou tedy nemá moc cenu hrát ruskou ruletu s vlastním zdravím. Postupujte tak hlavně v případě, že jídlo spadne na evidentně špinavý povrch ve vaší domácnosti. Za riziko to zkrátka nestojí.
Bakterie se berou odevšad
Přestože svému domovu nepochybně pravidelnou očistu dopřáváte, bakterie se do něj dostávají s jakýmkoli provozem. Nikdy v něm nevytvoříte sterilní prostředí jako v laboratoři, kde je tento stav udržován soustavou speciálních nástrojů a postupů. Hlavně venku je totiž mikrobů plno, takže jakmile vyjdete ven a vrátíte se, něco si nejspíš přinesete s sebou. Ovšem přílišná snaha o hygienu může vést zase k alergiím a přecitlivělosti organismu.