Také jste jako děti nenáviděli špenát? Odborníci konečně odhalili, proč se chuťové preference s dospíváním mění

Batole nejspíše při prvním setkání se špenátem jen znechuceně odvrátí hlavu. Jenže to samé dítě postupně začne tuto zeleninu tolerovat a nakonec si ji dost možná oblíbí.

i Zdroj fotografie: Depositphotos
                   

I po uplynutí dětství se naše chutě a chuťové preference postupně vyvíjí. Otázkou je, jak k tomu ale dochází. Toto nastavení je určeno mnoha faktory včetně genetiky a způsobu stravování matky během těhotenství. Stejně tak má vliv potřebná strava během dětství, podotýká Julie Mennella, biopsycholožka a členka Centra pro chemické smysly ve Filadelfii. Naše biologie ovšem nediktuje, které potraviny si oblíbíme, nebo se nám naopak znechutí v dalších časech.

Tvárné preference během života

Chuťové sklony v pozdějších fázích života jsou poměrně tvárné a plastické a záleží hlavně na tom, jakým chutím jsme vůbec vystaveni. Roli hraje také nálada, kontext a frekvence vystavení dané chuti. Více studií ukazuje, že učení se chutím a jejich přijetí je mnohem snazší před třetím rokem života. Starší děti potřebují více setkání a delší čas, než se s chutí podrobně seznámí. Přestože batolecí věk je v tomto ohledu silnou příležitostí, neznamená to, že by se pak okno zavřelo.

iZdroj fotografie: Pixabay

Všichni si můžeme oblíbit zcela nové chutě, a to bez ohledu na věk. Pravdou však je, že chuť je spolu s vůní nejsilnějším fixátorem vzpomínek. Tudíž právě nepříjemné zážitky spojené s chutí jsou ty nejtěžší na případné překonání. Pokud například zažijete otravu jídlem, může ve vás nevolnost vyvolat pouhé pomyšlení na jídlo samotné nebo na konkrétní potravinu. Tento fakt potvrdil i psycholog a neurovědec Hadley Bergstrom.

Změna nastavení během puberty

Kromě toho, že v této oblasti je celý život učením, mění se v jeho průběhu kvalita chuťového aparátu. Během puberty se celé spektrum preferencí mění a s přibývajícím věkem jsme k chutím i vůním méně vnímaví. Dojem z chuti ovlivňuje velmi výrazně také vůně. Z toho plyne, že do podoby chutě zasahují také další faktory jako textura nebo teplota – jak jídla, tak okolí. Stejně tak se mohou projevit předchozí zkušenosti s totožnou potravinou.

iZdroj fotografie: Pixabay

Když se zakousneme například do kousku čedaru, molekuly v něm obsažené se rozlijí po celé ústní dutině. Některé z nich se zachytí na chuťových receptorech, které jsou na jazyku, patře a vzadu v ústech. Všechny tyto buňky rozlišují pět základních chutí – sladkou, slanou, hořkou, kyselou a umami. Není ovšem pravdou, že by v ústech existovala místa pro konkrétní chuť, všechny receptory umí detektovat všech pět odstínů.

Proč nám chutná to, co nám chutná

Naši oblibu určitých chutí do jisté míry určuje evoluce. Od narození se projevuje výrazný sklon k sladkému, v dospělosti polevuje. Vydrží ale až do adolescence, kdy kolem 16. roku života zpomaluje náš růst. Obliba sladkého je mezi primáty běžná, protože sladkost je znakem vysoce kalorických jídel, která jsou klíčová pro růst. Jako děti máme také silný sklon ke slanému, protože sůl je základním minerálem pro funkci mozku a také svaloviny.

iZdroj fotografie: Pixabay

Zatímco sladké a slané je signál pomoci organismu, hořkost je znamením, že se máme mít na pozoru. Takové potraviny mohou být zkažené, jedovaté nebo jinak škodlivé. Miminka mají k hořké značný odpor a chuť tak funguje jako pojistka, že tělo přijme dost živin, ale vyhne se jedům. Právě tohle ovlivňuje skutečnost, že děti pak nemají rády zeleninu, která je sice výrazně bohatá na živiny, ale často hořká. Ostatně mateřské mléko je také sladké.

Evoluce nemá vliv na všechno

Od momentu, kdy se chutě a další smysly vyvinou v děloze matky, se plod naučí rozeznávat spektrum chutí. Tyto informace předává plodová voda, která plod vystavuje příkladům. Po porodu tento trend pokračuje skrze mateřské mléko, které je ovlivněno stravou matky. Pokud například matka pije během těhotenství mrkvový džus, děti si tuto chuť následně více oblíbí – protože se s ní setkávají jako s jedním z prvních signálů chuti.

iZdroj fotografie: Pixabay

Tato prvotní setkání pokládají základy budoucích oblíbených chutí. Naše chutě se ovšem rozšiřují vystavováním stále novým a novým druhům a kombinacím. Pokud je dítě ve věku 4 měsíců až 2 let vystaveno v nějaké frekvenci zelenině, může se zlepšit jeho přijetí této chuti. Právě tyto rané vzpomínky vytvořené v dětství zanechávají trvalý dojem. Jsou nejsilnější, ovšem nikdy není pozdě rozšířit si obzory a poznat nové požitky.

Které potraviny jste jako děti nenáviděli, a teď vám nevadí?

Zdroj: LiveScience

Diskuze Vstoupit do diskuze
54 lidí právě čte
Zobrazit další články
JakZdravě.cz
JakZdravě.cz
Potraviny, jímž je radno se při artritidě vyhnout. Zasluhují se totiž na ničení kostní tkáně a prohlubují onemocnění
Události247.cz
Události247.cz
„Ukrajincům vstup zakázán!“ Takové nápisy měly být na dveřích některých obchodů. Podle majitelů to není pravda
ArmádníZpravodaj.cz
ArmádníZpravodaj.cz
Kvůli malému hornatému území Náhorního Karabachu mezi Arménií a Ázerbájdžánem zahynuly tisíce lidí, konflikt neutichá
adbz.cz
adbz.cz
Z této rekonstrukce vám spadne brada. Bytu z roku 1965 vévodí historické obrazy a šikovně upcyklovaný nábytek