Takzvaný kult osobností rozhodně nemá nouzi o své členy. Bohužel pro ně ale existují důkazy, že posedlost životy celebrit omezuje u člověka kognitivní výkonnost.
Ve studii v časopise BMC Psychology badatelé vysvětlují spojení mezi zbožňováním celebrit a horším výkonem lidské inteligence. Zůstává však nejasné, zda je fascinace kulturními ikonami příčinou, nebo naopak následkem tohoto omezení schopností. Výzkumu se účastnilo 1 763 dospělých lidí maďarské národnosti, kteří prošli také sérií testů inteligence. Ty byly zaměřeny na dva rozdílné aspekty kognitivních schopností a dovedností.
Definice obsese konkrétní osobou
Účastníci studie také vyplnili stupnici Celebrity Attitude Scale, která pomohla definovat úroveň toho, jak jsou svými oblíbenci opravdu posedlí. Jedinci, jejichž zájem o hvězdy se omezil jen na diskuse o jejich životech s přáteli, byli zařazeni do skupiny „společensko-zábavní (entertainment-social)“. Další úroveň, definovaná jako „intenzivně osobní (intense-personal)“ zahrnovala také nutkavé přemýšlení o těchto osobnostech.
Nejvyšším stupněm posedlosti byl „hraničně-patologický (borderline-pathological)“ vztah. Lidé v této skupině byli ochotni v modelové situaci takové osobě v čemkoli vyhovět. „Pokud bych měl velké štěstí a potkal svůj idol, nejspíš bych pro něj/ni udělal prakticky cokoli včetně jasně ilegálních věcí.“ S tímto prohlášením se tato skupina poměrně ztotožnila. Badatelé během studie také posuzovali materiální zabezpečení a celkové sebevědomí všech účastníků.
Obsese a obecná nižší výkonnost
Vědci při výzkumu zjistili, že vyšší stupně posedlosti hvězdami byly jasně spojeny s nižším skóre ve všech inteligenčních oblastech. Tento trend zůstal i v případě, kdy byly vzaty v úvahu demografické faktory účastníků. Modely lineární regrese ovšem neprokázaly, že zbožňování celebrit skutečně přímo vede k poklesu kognitivních schopností. Tím pádem je obtížné rozeznat přesný důvod, proč k této spojitosti dochází.
Při spekulaci o povaze tohoto propojení vědci uvedli, že obsese celebritami může kognitivní schopnosti zkrátka brzdit. Intenzivní stupeň soustředěnosti a pozornosti nutný k udržení „jednostranného intenzivního emočního spojení“ zkrátka vyruší cokoli dalšího. Na druhé straně lidé s vyšší inteligencí nejspíš nebudou osobnosti zbožňovat takto slepě. Jsou totiž lépe schopni rozeznat marketingové strategie, které se za nimi skrývají.
Námět pro další bádání v oblasti
Konečným závěrem je potřeba dalších výzkumů kvůli stanovení obsese buď jako příčiny, nebo následku nižší inteligence. Při shrnutí výzkumu jde o to, že posedlost hvězdami lze vidět jako jeden z faktorů přispívajících ke změně mozkového výkonu. Kromě toho hraje samozřejmě roli také věk, vzdělání, materiální zabezpečení a sociální prostředí jednotlivce. Existují i další faktory, které mohou velmi silně predikovat právě kognitivní dovednosti jedince.
Mnozí lidé si stále neuvědomují, že prakticky každý moment života takových osobností je pečlivě plánován a každý snímek či záznam stejně pozorně připraven. Za touto kulisou se pak skrývá stejný trikový svět jako u výroby filmových trháků. Výsledný dojem pak velmi snadno – při jeho nerozeznání – vede k posedlosti uměle vytvořenou iluzí. Jejím jediným účelem je ovšem obvykle přitáhnout co nejvíce pozornosti.
Kterou osobnost jste v dětství zbožňovali a jak je to teď?
Zdroj: IFLScience
Tiskové zprávy
|
PŘEČTENÍ: 5479
Historie a kultura
|
PŘEČTENÍ: 8556
