Technologický objev, možnost ovládat počítač pomocí svalu uvnitř ucha. Zařízení usnadňující život nejen handicapovaným lidem

Tuto speciální pomůcku nyní vyvíjejí britští vědci. Její funkce je založena na pohybu malinkého svalu ukrytého ve středním uchu. Zařízení zvané Earswitch by mohlo výrazně usnadnit život lidem s neurologickými problémy ovlivňujícími motorické funkce, jelikož může zlepšit jejich schopnost komunikovat. Dovoluje jim ovládat klávesnici pomocí napínání svalů v jejich uchu. Systém se trochu podobá zařízení, které ke komunikaci používal například Stephen Hawking.

Komunikátor v uchu spojený s klávesnicí

Přístroj používaný profesorem Hawkingem využíval napětí svalů v jeho tvářích, zatímco Earswitch používá napětí pocházející z ucha, konkrétně z napínače bubínku. Tento sval je jeden z nejmenších v celém lidském těle a slouží pravděpodobně k ochraně bubínku před hlasitými zvuky. Někteří jedinci mohou napínač bubínku vědomě ovládat, čehož by vědci rádi využili právě u lidí s neurologickými problémy.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Momentální asistenční pomůcky se mohou stát nepoužitelné pro osoby, u nichž se neurologické a pohybové problémy výrazně zhorší. Pro tyto pacienty se může Earswitch stát opravdovým průlomem. Většina lidí tento sval v uchu ani nevnímá, ale když se mají soustředit během zívnutí, zjistí, že sval zhoršuje slyšení. Momentální prototyp zařízení je malinká kamera držená silikonovou ušní zátkou podobnou sluchátkům.

Miniaturní snímač na miniaturní sval

Kamera dokáže zachytit pohyby napínače bubínku, když nositel Earswitche tento sval vědomě zatne. Signály pak přijme počítač, který kontroluje klávesnici na obrazovce. Klávesnice postupně projíždí řady a poté skupiny písmen, což umožňuje vybrání jednoho konrétního znaku pomocí „ušního kliknutí“. Podle všeho zůstává tento sval aktivní a kontrolovatelný právě i u pokročilých stádií určitých neurologických onemocnění, což z něj dělá jedinečný nástroj.

Použitelnost Earswitche se nevztahuje jen na osoby s chorobami a dalším postižením, ovšem u nich je tento problém nejpalčivější. Stejnou technologii by mohli použít i zdraví lidé, například k přijetí telefonního hovoru během pohybu a podobně. Otázkou zůstává, jaké procento lidí je schopno ovládat onen ušní sval. To bude vyžadovat další výzkum a testování v rozsáhlejší populaci.

Zdroj: Science Focus