Černá Hora nebo Severní Makedonie: Evropské země, které mají opravdu slabou armádu a téměř nulové vybavení

Probíhající válka na Ukrajině ukazuje, že ani Evropa, která dlouhá desetiletí žila až na výjimky v relativním míru, si nemůže být jistá, že se jí válka nebude týkat. Proto mnohé státy začínají navyšovat výdaje na zbrojení. Nutno ale říci, že v Evropě existují i armády, které jsou velmi slabé. Ať z důvodu malé populace, tak z důvodu slabé ekonomiky. Některé se alespoň mohou spolehnout na spojence. Toto jsou jedny z nejslabších ozbrojených sil v Evropě.

Dlouhodobě rozdělené Moldavsko

V Moldavsku je již od začátku 90. let zamrzlý konflikt, v němž se angažuje Rusko, které intervenovalo ve prospěch separatistů. Na odštěpeneckém území má i jednotky, které nazývá mírové. Moldavská armáda má ale jen 6 tisíc aktivních vojáků a má disponovat pouhou desítkou tanků a devíti samohybnými děly. K dispozici nemá žádná bojová letadla, jen několik vrtulníků. Země není členem žádné aliance.

Estonsko v sousedství Ruska

Bývalá součást Sovětského svazu Estonsko má dlouhou hranici s Ruskem, proto se má jistě čeho obávat. Jeho výhodou je, že je členem NATO, a může se tak spolehnout na pomoc spojenců. Ačkoli nemá vlastní letectvo, jeho vzdušný prostor hlídají letouny aliance. V aktivní službě je 6 500 vojáků, ale to není vzhledem k velmi malé populaci zase tak nízké číslo. Nemá sice tanky, ale do výzbroje zavedlo moderní bojová vozidla pěchoty CV 90 a má i moderní protitankové zbraně. Námořnictvo disponuje dvěma hlídkovými plavidly a čtyřmi minolovkami.

Malá Černá hora

Černá Hora také může od roku 2017 těžit z výhod členství v NATO, i když její ozbrojené síly patří k nejslabším v Evropě. Ještě před jejím vstupem do aliance se zde dokonce ruská GRU pokoušela organizovat státní převrat. Armáda má v aktivní službě pouhých 2 tisíce vojáků bez tanků nebo bojových letadel a jen s 12 taženými děly. Pravdou je, že populace země je jen málo přes 600 tisíc obyvatel, proto ani silná obrněná armáda nedává smysl. Země ale musí zapracovat na modernizaci svého vybavení.

Balkánská Severní Makedonie

Země se v roce 2020 stala členem NATO, čímž se její bezpečnost posunula na jinou úroveň. Při více než dvoumilionové populaci totiž disponuje armádou čítající 7 500 vojáků. Ti mají k dispozici jen desítku tanků a čtyři bojové helikoptéry. Země se snaží svoji armádu modernizovat, například obrněné transportéry sovětského původu nahrazuje modernějšími americkými vozidly Stryker. Ale změna na západní standardy si jistě vyžádá ještě řadu let.

iZdroj fotografie: Public Domain

Napětí v Bosně a Hercegovině

Národnostně roztříštěná země, kde v 90. letech probíhala dlouhá občanská válka. Velké národnostní napětí vyvolávané hlavně etnickými Srby zde existuje i v současné době. Ozbrojené síly mají 9 tisíc aktivních vojáků. Země má oficiálně disponovat více než 300 tanky, i když je otázka, v jaké jsou kvalitě. Každopádně se armáda snaží přezbrojovat na západní techniku a opouštět zbraně sovětské a jugoslávské konstrukce. Vzhledem k ekonomické situaci a napětí ve společnosti to není jednoduché.