Lidský druh bojoval s viry ještě v době, kdy sám nebyl plně vyvinut. Na některé nemoci jsme vytvořili léky nebo vakcíny, takže jsme jejich šíření zabránili.
Například neštovice jsme dokonce ze světa odstranili úplně, takže žádné nové případy nejsou. Jenže to je jen jeden případ. A konec války proti těmto vetřelcům se zdá být zcela v nedohlednu. Diskusi o virech samozřejmě momentálně rozvířila pandemie koronaviru. Přes dosavadní poznatky je totiž stále spíše velkou neznámou, nejspíš se přidá k ostatním běžným nemocem. Kromě něj ale existuje množství dalších, které člověku celkem jistě přivodí smrt, pokud se s nimi setká.
Od Marburgu ještě dál
Virus Marburg byl objeven v Německu v roce 1967, když se laboranti nakazili od infikované opice z Ugandy. Podle WHO (World Health Organization) jsou jeho symptomy podobné Ebole. Oba viry způsobují krvácivou horečku, tedy vysoké teploty a krvácení z těla. To následně vede k šoku, postupnému selhání orgánů a smrti. Úmrtnost v prvním případě výskytu byla 24 %, v druhém v letech 1998–2000 v Kongu už 83 % a v Ugandě roku 2017 dokonce 100 %.
První zachycené případy Eboly se objevily současně v Súdánu a Kongu v roce 1976. Ebola se šíří hlavně kontaktem s krví a dalšími tělesnými tekutinami, případně tkáněmi. Známé kmeny se svou nebezpečností velmi liší. Například kmen Reston lidem vůbec nezpůsobuje potíže, zatímco Bundubugy má úmrtnost 50 % a kmen ze Súdánu dokonce 71 %. Nákaza v západní Africe se objevila na počátku roku 2014 a zatím šlo o největší výskyt Eboly na světě.
Největší zabiják moderního světa
Největším rizikem moderního světa je nejspíš virus HIV, rozhodně jde o největšího zabijáka. Od doby, kdy byla nemoc v 80. letech prvně objevena, sebrala životy zhruba 32 milionů lidí. Velmi silná antivirotika dovolují lidem s touto chorobou prožít mnoho dalších let. Problém je, že je nemoc stále metlou mnoha oblastí s nízkými příjmy. Právě tady se objevuje 95 % případů a například v Africe je pozitivní 1 člověk z 25 dospělých.
V roce 1980 byl svět prohlášen osvobozeným od pravých neštovic. Jenže předtím s nimi lidé bojovali tisíce let a nemoc zabila jednoho ze tří nakažených. I přeživší však odcházeli s trvalými jizvami a často i slepotou. Frekvence úmrtí byla nejvyšší mimo Evropu, v regionech, kam byl virus zavlečen. Poté, co jej evropští objevitelé přivlekli do Ameriky, zemřelo na pravé neštovice 90 % původních obyvatel kontinentu. A jen během 20. století zabily neštovice na 300 milionů lidí.
Když jste u konce s dechem
Hantavirus neboli HPS si poprvé získal pozornost v USA v roce 1993, aspoň podle CDC (Center for Disease Control). Zdravý mladý muž kmene Navajo a jeho snoubenka zemřeli během čtyř dnů kvůli obtížím s dechem. Po pár měsících byl hantavirus izolován z myši žijící v domově jednoho z nich. Tuto chorobu od té doby dostalo na 600 lidí v USA a zemřelo jich 36 %. Virus se nepřenáší z člověka na člověka, spíše se lidé dostanou do kontaktu například s trusem hlodavců.
Během klasické chřipkové sezony zemře podle WHO skoro 650 000 lidí. Občas se ale objeví zcela nový kmen, který se postará o rychlé rozšíření nemoci a také vyšší míru úmrtnosti. Nejhorší z nich, španělská chřipka, začala v roce 1918 a postihla až 40 % světové populace. Dohromady pak zabila asi 50 milionů lidí. Chřipka je obecně velmi riziková právě pro svůj snadný přenos mezi lidmi a schopnost způsobit vážný průběh, hlavně u rizikových skupin.
Horečka dengue a rotavirus
Horečka dengue se prvně objevila na Filipínách a v Thajsku v 50. letech a od té doby se rozšířila do tropických a subtropických oblastí celého světa. Asi 40 % světové populace teď žije právě v regionech, kde je nákaza endemická a šíří ji populace moskytů. Kvůli tomu je možné, že se bude šířit i dál, pokud v budoucnu stoupnou teploty a více oblastí bude pro moskyty zajímavých. Tímto virem se podle WHO ročně nakazí 100–400 milionů lidí.
Pro ochranu dětí před rotaviry existují dnes dvě vakcíny. Jde o hlavní příčinu průjmů u miminek a malých dětí. Virus se šíří velmi rychle kvůli tomu, že mikročástice stolice se dostanou do dalšího organismu (fecal-oral route). Ačkoli ve vyspělých státech na tato onemocnění děti umírají jen vzácně, jde o zabijáka hlavně v rozvojových zemích, kde jsou potíže s pitnou vodou. To znamená jednak problémy s hygienou, jednak složitější léčbu dehydratace způsobené silnými průjmy.
Která choroba je podle vás největší metlou lidstva?
Zdroj: LiveScience
Technika
|
PŘEČTENÍ: 19228
Technika
|
PŘEČTENÍ: 21756
