Jen 2 z 10 lidí pokoří tento test v limitu 10 sekund. Na obrázku se ukrývá jedna chyba

Lékařství v různých podobách existovalo už od dob pravěku. Tehdy se těmto problémům věnovali hlavně kouzelníci či šamani. První ucelený systém medicíny na vědečtějším základě vznikl až ve starověkém Egyptě. Plně vědecký přístup pak fungoval ve starověkém Řecku a zásadní význam pro další vývoj měl Hippokratés. Ten totiž kladl velký důraz na pečlivé stanovení diagnózy a pro práci lékařů také zavedl soubor etických pravidel.

Starověké šťávy a středověké univerzity

Právě tento soubor pravidel je dnes znám jako Hippokratova přísaha. Lékařství starověkých Řeků stálo na teorii čtyř tělesných šťáv, které používali lékaři ještě v době renesance. Medicína starověkého Říma je spjata hlavně s Galénem, který inspiroval lékaře po dalších 16 století hlavně objevy v oblasti fyziologie a anatomie. Během středověku byly centrem medicíny hlavně kláštery. Co je tedy na obrázku s lékařem špatně?

iZdroj fotografie: Stencil Photos

Během 12. a 13. století se medicína stala také učebním oborem na nově vzniklém typu škol – univerzitách. Renesance přispěla k rozvoji medicíny především pitvami, na základě kterých tehdejší učenci opravovali chybné poznatky starověku. Byl také vynalezen mikroskop s dvěma čočkami, ačkoli medicína ho využila především v pozdějších dobách. V 17. století byl největším objevem lékařství popis krevního oběhu od Williama Harveyho.

Rozvoj specializací a příchod antibiotik

Během 18. století začalo vzhledem k objemu znalostí docházet k lékařské specializaci, v 19. století se také rychle rozvíjely možnosti chirurgie. Koncem 18. století byl objeven i způsob moderní vakcinace, v roce 1816 zdokonalil předchozí metodu poklepu stetoskop. Z dalších nástrojů se objevil éter, což dovolilo bezbolestné chirurgické zákroky, šlo tedy o počátek anestezie. Velmi rychle byl však nahrazen chloroformem.

Druhá polovina 19. století znamenala další překotný rozvoj, hlavně v oborech mikrobiologie, imunologie, bakteriologie a sérologie. Objev rentgenových paprsků byl naprostou revolucí pro možnosti diagnostiky chorob. V roce 1895 byl představen první rentgenový přístroj. Ještě rychleji se medicína rozvíjela po 1. světové válce a překotně přibývaly další léky i metody. Právě v této době přišla první antibiotika (známá plíseň na chlebu) a také inzulin.

Dálkové transplantace a řešení rébusu

Po roce 1945 zaznamenává lékařství další úspěchy, hlavně možnosti onkologické léčby a transplantace orgánů. Poslední dekády se nesou hlavně ve znamení prodlužování celkové délky lidského života. Pravda, stále se to týká hlavně bohatších vrstev, především euroamerické části populace. Pokud stále tápete v obrázkovém rébusu, zaměřte se na hodiny. Na jejich číslech je možná něco trochu divného, co se tam běžně neobjevuje.

iZdroj fotografie: Stencil Photos

Vymoženostmi medicíny 21. století jsou hlavně pokroky v genetice a mapování lidské DNA. To dovoluje odhalování problémů, rizik a také příslušnou terapii. Fenomenální možností technologie jsou vzdálené operace, například v roce 2001 Lindbergova operace provedená přes Atlantik pomocí specializovaného robota Zeus. Od roku 2000 nastala také éra operací s kmenovými buňkami, které jsou velmi slibnou metodou.