Co bylo evolučním popudem toho, že lidé mají tak velký mozek? Nová kontroverzní studie nabízí trochu jiný pohled na problematiku.
Během Pleistocénu, tedy v době zhruba 2,6, milionu let až 11 700 let zpátky mozek lidí a jejich příbuzných rostl. Badatelé s Tel Avivu teď přišli s novou hypotézou, proč tomu tak bylo. Jak z krajiny mizela velká zvířata, musel se lidský mozek adaptovat na nutnost lovu menších a mnohem rychlejších, což vyžadovalo reflexy a s největší pravděpodobností také mnohem složitější taktiku lovu samotného.
Od velkých a pomalých k malým a mrštným
Hypotéza pracuje s tím, že původní lidská specializace lovu se zaměřila na velká zvířata typu mamutů, která poskytovala dostatek tučného jídla. Jenže s jejich klesajícím počtem ti lidé, kteří měli více pod pravěkou čepicí, byli lepší v lovu a chytání menší zvěře, což vedlo logicky k jejich větší šanci na přežití – lidí, ne těch zvířat. Nakonec se lidský mozek rozšířil z průměrných 650ti krychlových centimetrů před asi 2 miliony let na 1 500 u vrcholu zemědělské revoluce.
Ta se odehrála asi před 10 000 lety. Tato hypotéza také vysvětluje, proč se mozek po zavedení zemědělství zase trochu zmenšil a to na 1 300 centimetrů krychlových – tkáň navíc prostě už nebyla na lovení potřeba. Tato myšlenka je zcela odlišná od klasického náhledu na lidský původ. Mnoho učenců v této oblasti stojí při tvrzení, že náš mozek rostl díky tlaku mnoha drobných okolností, ne jedné veliké.
Jedna hlavní příčina je lepší řešení
Vědci v Tel Avivu ovšem argumentují tím, že jedna hlavní změna v prostředí, které naše předky obklopovalo, je lepším vysvětlením procesu. Pokles velkých zvířat a jejich lovu poskytuje řešení nejen pro vývoj lidského mozku, ale taky pro mnoho dalších změn v lidské biologii a kultuře a je to velmi dobrá pobídka pro tyto změny. Učenci podle nich nejsou zvyklí hledat jednoduché vysvětlení, které by pokrylo různorodost adaptací. Nejspíš je čas přemýšlet trochu jinak.
Růst lidského mozku je evolučně naprosto vynikající, protože mozek sám je velmi náročný orgán. Mozek Homo sapiens využívá 20 % tělesného kyslíku při odpočinku a přitom tvoří jen 2 % jeho váhy. Průměrný lidský mozek dnes váží něco kolem kilogramu a dalece tak překonává veškeré naše příbuzné včetně například šimpanzů. Kromě toho je náš druh také lépe uzpůsoben k trávení tučné potravy, která tělo vydatně zásobuje.
Zdroj: Livescience
Tiskové zprávy
|
PŘEČTENÍ: 6564
Historie a kultura
|
PŘEČTENÍ: 9641
