Lidé umí být přehnaně aktivní a dokáží díky své aktivitě opravdu velké věci. Někdy jsou to věci pro přírodu a planetu přínosné, ale jsou také věci, které planetě spíše ubližují. Ať už je to tak nebo tak, dnes se podíváme na vliv lidské aktivity vzhledem k vývoji obratlovců.
Nová studie totiž poprvé mapuje vývojovou historii pozemských obratlovců světa: obojživelníků, ptáků, savců a plazů. Zkoumá, jak jsou oblasti s velkou koncentrací evolučně odlišných druhů zasaženy naší stále rostoucí lidskou činností. Možná budete překvapeni, na co všechno má lidská činnost vliv.
Síla lidské aktivity
To, že lidská činnost má silný vliv na naši planetu a na další její obyvatele, je jasná věc, o které se mluví už mnoho let. V posledních letech jsou tyto vlivy spíše negativní, a proto se Zoologická společnost v Londýně spolu s dalšími významnými zoologickými institucemi rozhodly provést výzkum, který by tyto vlivy zmapoval. Výzkumníci se zaměřili na vliv lidské aktivity na skupiny obratlovců a jejich vývojovou historii.
Evoluční odlišnost
Být evolučně odlišný znamená, že tvor nemá blízké žijící příbuzné. Jinými slovy to lze nazvat, že tvor je sám ve své větvi evolučního stromu života. Například Aardvarkové, krokodýli a pták kiwi byli před desítkami milionů let oddělení od svých nejbližších evolučních příbuzných a nesli jedinečnou evoluční historii. Nový výzkum tak poskytne jasné pochopení toho, jak nejlépe chránit přírodu vzhledem k současným hrozbám pro konkrétní lokality a ohrožené druhy.
Dvě metriky hodnocení
Vědcům se podařilo vyvinout dvě metriky, které kombinují fylogenetickou rozmanitost a míru lidského tlaku napříč prostorovým rozmístěním druhů. Jeden metrický oceňovací region a druhý prioritní druh. Vědci hodnotili metriky plazů, které byly v předchozích studiích většinou zanedbávány, a tyto výsledky porovnávali s ekvivalentními výpočty pro všechny skupiny suchozemských obratlovců. Zjistili tak, že oblasti pod vysokým lidským tlakem se shodovaly s regiony, které obsahují nenahraditelnou plazivou rozmanitost.
50 miliard let v ohrožení
Při použití údajů o riziku vyhynutí u přibližně 25 tisíc druhů vědci zjistili, že je ohroženo nejméně 50 miliard let evolučního dědictví, ale také velký počet potenciálně ohrožených druhů, pro které chybí odpovídající údaje o riziku vyhynutí. Tyto výsledky naznačují, že výpočet podceňuje počet druhů, které mohou být ovlivněny. Například regiony Indie a velká část jihovýchodní Asie čelí velmi silné devastaci přírody, která souvisí s lidskou činností.
Hrozí jim vyhynutí
Dále bylo podle výzkumů zjištěno, že největší ztráty evoluční historie jsou vedeny vyhynutím celých skupin úzce příbuzných druhů, jako jsou například tučňáci a tapíři. Dále pak ztrátou vysoce evolučně odlišných druhů, jak je například starověký čínský krokodýl ještěr, gigantický pták z Afriky Shoebill nebo Aye-aye, což je noční lemur s velkýma žlutýma očima a dlouhými prsty. Člověk by si tedy měl uvědomit, že ne všechno, co dělá, má na přírodu dobrý vliv.
Technika
|
PŘEČTENÍ: 10020
