Lidé typicky vyzařují asi 100 W tepla, což je ekvivalent plně zahřáté žárovky. A ve stísněném prostoru může dokonce tělesné teplo zvýšit teplotu v okolí.
Lidská činnost má zvyšující se vliv na globální oteplování planety, a příčin je hned několik. V první řadě jde o nepřetržité využívání fosilních paliv. Zároveň s tím se neustále zvyšuje tempo kácení lesů a pralesů – především amazonských deštných, tzv. plic planety. Celková likvidace přirozeného přírodního prostředí uvolňuje do atmosféry mnohonásobně více skleníkových plynů, než jaké se uvolňují při běžném fungování přírodních ekosystémů.
Příčiny stále rostoucích emisí
Emise CO2 a dalších plynů pocházejí primárně ze spalování uhlí, ropy a zemního plynu. Stromové a další porosty regulují stav klimatu pomocí fotosyntézy, protože pohlcují emise CO2 a vytváří z nich opět kyslík. S jejich kácením je tato funkce omezena až ztracena, a do atmosféry jsou uvolněny již dříve pohlcené emise. Roli hraje také rostoucí počet hospodářských zvířat, a to hlavně krav a ovcí s velkou produkcí metanu při trávení potravy.
Lidské tělo produkuje teplo a dokáže ovlivnit malý prostor, jeho vliv je však v globálním měřítku zcela zanedbatelný. Hlavně ve srovnání s obrovským přílivem tepla, které Země zažívá například od Slunce. Obecně vzato není globální oteplování způsobeno tepelnými zdroji na samotné planetě. Důvodem jsou hlavně skleníkové plyny, které brání teplu – převážně slunečnímu – aby se rozptýlilo do okolního vesmíru.
Dopad činnosti, nikoli samotného organismu
Jako lidé máme tudíž mnohem větší vliv na klima právě našimi činnostmi, hlavně průmyslovými. Dalším faktorem je také hnojení pomocí dusíku. Období 2010–2020 bylo zatím nejteplejším zaznamenaným úsekem historie planety. Během tohoto času vzrostla celková teplota prostředí o 1,1 stupně Celsia. Člověkem způsobené oteplování se aktuálně projevuje trendem s tempem 0,2 stupně Celsia za dekádu.
Vzestup o 2 stupně Celsia oproti předindustriální historické době je spojen s mnoha negativními dopady na přírodní prostředí, lidské zdraví a celkovou životní úroveň. To zahrnuje také potenciální katastrofické změny jako extrémní sucha a nedostatek dešťových srážek. Z toho důvodu přijímají mezinárodní komise závazky udržet globální nárůst teploty do 2 stupňů, a do budoucna docílit růstu nejvýše o 1,5 stupně Celsia.
Jakými způsoby se snažíte přispívat k lepšímu životnímu prostředí?