Konkurence na módním trhu ve světě je veliká a často nutí některé značky uchylovat se k ne zrovna čistým praktikám.
Pokud si pořizujete nějaký levný výrobek módního obchodního řetězce nebo čínského e-shopu, který má oproti konkurenci podezřele nízkou cenu, nejspíše nebylo při jeho výrobě zrovna vše v pořádku. Nedávné vyšetřování čínského magazínu Sixth Tone v jižní Číně, především v obří metropoli Kanton a jejím okolí, odhalilo řadu nekalých praktik, které jsou v rozporu s místními zákony. Systém je velmi neprůhledný a postavený na stovkách a tisících nelegálních firem.
V chudinských čtvrtích se dílničky ztratí
Velký módní řetězec, na který se vyšetřování zaměřilo, totiž nevlastní nějaké obří výrobní haly, ve kterých by své výrobky produkoval. Ty pocházejí z malých továrniček a dílen, které jsou rozmístěné na chudých předměstích Kantonu. Dělníci jsou zde doslova namačkáni jeden na druhého ve velmi nevyhovujících podmínkách. Dílny a malé továrny na první pohled nesplňují požární předpisy, což však nikdo adekvátně neřeší.
Zakázky pro velký nadnárodní koncern dílny nedostávají přímo od něj, nýbrž od dalších zprostředkovatelů. Většinou bez smlouvy a často s velmi šibeničními termíny. Kdyby na své výrobky nedávaly logo, nejspíše by ani nevěděly, pro jakou společnost pracují. Když přijde zakázka, musí být urychleně hotová. Pro zaměstnance, kteří je šijí, to často znamená nutnost trávit v práci i 15 hodin denně. Často to bývají brigádníci nebo rodinní příslušníci majitelů.
Stěžovat si ale nemohou. Firmy totiž často nevlastní žádné licence a pracují tak bez povolení. Pokud se vyskytne nějaký problém, firma se jednoduše zavře a zakázku převezme nějaká jiná, kterých jsou v nepřehledných příměstských čtvrtích Kantonu doslova tisíce. Případně majitel otevře jinou dílnu někde jinde a pokračuje dál. Dělníci, kteří často přišli z chudých vesnických oblastí, si ani nestěžují. Jsou rádi, že mají práci.
Řetězce hledají dodavatele v levnějších zemích
Úřady možná přivírají oči nad touto praxí i z důvodu, aby v oblasti udržely textilní průmysl. S růstem mezd v Číně se textilní výroba v zemi často přestala vyplácet a firmy si hledaly dodavatele jinde. Třeba ve Vietnamu, kde jsou poloviční mzdy. Náklady se dají snížit jedině tak, že se nebudou dodržovat přísné předpisy a nebude se dbát na práva dělníků.
Problém se netýká jen vlastních dílen, ale i logistických center, které výrobky obchodních značek distribuují. Jde o spleť obrovských hal, kde pracují tisíce lidí v mnohahodinových směnách. Během nich ujdou i několik desítek kilometrů jen s minimem času na odpočinek. Často se jedná o agenturní zaměstnance z malých agentur, kteří téměř nemají možnost dovolat se svých práv. Takových zaměstnanců může být ve firmách maximálně 10 %. Limity ale bývají často překračovány a nikdo to příliš neřeší. Hlavní je nízká cena.
Jak moc dbáte na pracovní podmínky dělníků vyrábějících vámi nakupované zboží?