Unikátní nález miliony let staré lebky boří celou představu o lidské evoluci

Tento archeologický vzorek, známý jako Skull 5 nebo D4500, je naprosto kompletní a má dlouhou tvář, velké zuby a velmi malý prostor pro mozek. Jde o jednu z 5 lebek nalezených v této lokalitě a badatele to donutilo přehodnotit scénáře rané evoluce lidského druhu. „Nález nám poskytuje první důkaz, že prvotní verze rodu Homo byli dospělí lidé s malou mozkovnou, ale velkým tělem, postavou a končetinami, které přesahují moderní verzi,“ píší vědci.

Pátá lebka ze stejného naleziště

Dmanisi je osada a archeologické naleziště v gruzínském regionu Kvemo Kašrtli, který je asi 93 kilometrů od hlavního města Tbilisi, v údolí řeky Mashavera. Právě tady byl nalezen 1,8 milionu let starý hominid. O mnoha jedinečných druzích rodu Homo se předpokládalo, že jde o jedinou linii. Bylo to na základě nálezů ve stejné lokalitě v roce 2010 a tyto lebky měly rozdílné fyzické znaky. Tato, s označením D4500, je pátá lebka z tohoto místa.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Až cca do roku 1980 považovali vědci za kolébku našeho rodu Afriku a šlo o celou éru pleistocénu, v době před asi 0,8 miliony let. Pak nastala velká migrace směrem z Afriky. Následkem toho se Africe dostalo mohutného až nepřiměřeného archeologického zájmu prakticky ze všech stran. Nicméně naleziště Dmanisi je nejstarší místo pobytu hominidů mimo Afriku a ukazuje pozůstatky mnohem staršího data.

Spory o konkrétní druh člověka

Všech pět lebek totiž pochází přibližně ze stejné doby. Většina vědců věří, že tato pátá lebka je běžným pozůstatkem rodu Homo erectus, tedy člověka vzpřímeného. Tento předek dnešních lidí žil v Africe asi ve stejné době. Ačkoli někteří tvrdí, že je to Australopithecus sediba, který žil v době před 1,9 miliony let tam, kde je dnes Jižní Afrika. Dle badatelů je to předek rodu Homo, který zahrnuje i současné lidi. Pohledy jednotlivých expertů se tak odlišují.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Jde ovšem o nález, který nutí k revizi dosavadních závěrů, zatímco se nám naše vlastní historie „dívá“ přímo do tváře. V antropologii existuje také figura tzv. mitochondriální Evy. Jde o ženu, která je v mateřské linii společným předkem všech dnes existujících lidí. Její mitochondriální DNA (mtDNA) se totiž postupným děděním po ženské linii během stovek tisíc let rozšířila do celé současné lidské populace planety.

Společní předci a Afrika

Každá mtDNA v dnešní populaci tedy pochází od této africké pramatky. Jde o ženský protějšek tzv. „Adama chromozomu Y“, tedy posledního společného předka v linii otcovské. Každý z těchto předků ovšem žil ve zcela jiné době. Dle předpokladů žila Eva asi před 140 000 lety někde v místech dnešní Etiopie, Keni nebo Tanzánie. Odhad vychází z propočtů molekulárních hodin, korelace času a posouzení genetických odchylek.

Kterýkoli člověk může dohledat své pojítko k poslednímu společnému předkovi skrze některého ze svých rodičů. K mitochondriální Evě se však lze dostat jen po mateřské linii. Oba předci byli součástí velké populace, každý ovšem v jiném období. Žádný z vrstevníků mitochondriální Evy nebo Adama chromozomu Y nemohl být posledním společným předkem byť jen malé skupiny dnešních lidí. Oba totiž žili dlouho před bodem identických předků.