Konec nadvlády Jakuba a Anny? V porodnicích boduje biblické jméno Benjamin, které uspělo i v zámoří

Jakub v Česku kraluje patnáctým rokem v řadě a Anna na trůnu dívčích jmen nikdy pořádně neseděla. Benjamin ale tiše stoupá, a za oceánem je dávno stálicí první desítky.

Foto: Pixnio

Když Český statistický úřad na konci května 2026 zveřejnil žebříček nejoblíbenějších jmen za rok 2025, žádná revoluce se nekonala. Jakub obhájil první místo s 1 320 novorozenci, těsně za ním Matyáš s 1 302. Benjamin? Sedmdesáté místo, 109 chlapců v celé republice. Přesto právě tohle jméno v posledních měsících rezonuje mezi nastávajícími rodiči víc než kdykoli dřív. Důvod není v číslech samotných, ale v tom, co za nimi stojí: posun od jednoho dominantního jména ke stovkám rovnocenných variant, a Benjamin do téhle nové krajiny zapadá jako málokteré jiné.

Jakub drží, Anna nikdy nevládla

Zkratka o „konci nadvlády Anny“ naráží na jeden problém: Anna v Česku dlouhodobě první nebyla. Dívčím jménům kralovala Eliška, a to nepřetržitě od roku 2010. Teprve za rok 2025 ji z čela sesadila Viktorie, to je skutečný zlom, ne Anna. Ta skončila čtvrtá, stejně jako o rok dříve.

U chlapců je příběh ještě stabilnější. Jakub je jedničkou od roku 2011 a podle ČSÚ ani za rok 2025 o pozici nepřišel, byť jeho náskok před Matyášem činil pouhých 18 dětí. Adam drží čtvrté místo s 970 novorozenci, David šesté. Benjamin se v oficiálním TOP 20 neobjevuje ani za rok 2024, ani za rok 2025.

Co se ale mění, je rozptyl. ČSÚ výslovně popisuje vzrůstající pestrost volby; doba, kdy jediné jméno neslo přes deset procent chlapců ročníku, je pryč. A právě v tomhle rozvolněném poli se jména jako Benjamin prosazují. Ne jako nový král, ale jako čitelný signál, že rodiče hledají něco tradičního, a přitom ne okoukaného.

V Americe jiná liga

Zatímco v Česku je Benjamin sedmdesátkou žebříčku, v USA patří ke stálicím horní patnáctky. Podle Social Security Administration obsadil v roce 2024 jedenácté místo mezi chlapci a v roce 2025 pozici obhájil beze změny. Americká první desítka mu sice zatím uniká, ale stabilita je pozoruhodná: Benjamin se v USA drží vysoko už přes dekádu.

Rozdíl mezi českým a americkým žebříčkem není jen v pořadí. V anglofonním prostředí funguje Benjamin jako neutrální klasika, srovnatelná třeba s Williamem nebo Jamesem. V Česku je vnímán spíš jako jméno s nádechem novosti, přestože jeho kořeny sahají ke Starému zákonu. Právě tahle dvojakost, starobylý původ a moderní zvuk, z něj dělá kandidáta na postupný růst.

Biblický „syn pravice“ mezi Adamem a Jonášem

Benjamin se v Bibli objevuje v Genesis 35:18 jako nejmladší syn Jákoba a Ráchel. Výklad jména podle komentáře USCCB zní „syn pravice“, tedy syn-opora, pomocník otce. Pro rodiče, kteří hledají jméno s hloubkou, ale bez archaického nádechu, je to silný příběh.

A Benjamin není v českých porodnicích osamělý. Biblická jména zažívají v Česku viditelný návrat, jen většina z nich je výrazně výš:

• Adam — 4. místo, 970 narozených
• David — 6. místo
• Tobiáš — 14. místo
• Jonáš — 19. místo
• Samuel — 21. místo
• Eliáš — 25. místo
• Benjamin — 70. místo, 109 narozených

Benjamin tak patří spíš do druhé vlny biblického trendu. Ale právě proto má prostor růst; není přesycený, a přitom sdílí stejnou kulturní logiku jako jména, která už jsou v první dvacítce.

Celebritní impuls a praktická stránka

Na přelomu roku 2025 a 2026 přidal Benjaminovi publicitu herec David Gránský, který na Instagramu oznámil narození syna právě tohoto jména. Celebritní efekt u jmen funguje; ČSÚ u roku 2024 zaznamenal silnou návaznost na rodinnou tradici hlavně u jmen Antonín, Václav a Josef, ale mediální impulsy dokážou posunout jméno do povědomí rodičů, kteří by ho jinak nezvažovali.

Z praktického hlediska má Benjamin v češtině výhodu: je graficky i zvukově průhledný, nevyžaduje vysvětlování výslovnosti a snese jak plnou podobu, tak krátké Ben nebo domácké Beník. Zároveň projde bez úprav v angličtině, němčině i francouzštině, což je pro generaci rodičů zvyklou cestovat a pracovat v zahraničí argument, který před dvaceti lety téměř neexistoval.

Bude Benjamin za pět let v každé třídě?

Současná data tomu nenasvědčují. Se 109 novorozenci ročně připadá na průměrnou školní třídu méně než jeden Benjamin za celý kraj. Jakub má dvanáctinásobek. I kdyby Benjamin meziročně poskočil o desítky míst, na „přesycenost“ je daleko.

Podle nás skutečný příběh českých porodnic roku 2025 není o jednom jménu, ale o proměně celého výběru. Rodiče dnes rozkládají volbu mezi stovky variant a hledají jména, která fungují doma i venku, mají příběh, a přitom se v mateřské školce neopakují. Benjamin tohle všechno splňuje. Že zatím není králem žebříčku, je možná právě to, co ho dělá přitažlivým.